Bistro Špejle

Už dlouho jsem na blogu nepsal o žádné restauraci. A teď jsem narazil na Špejli, geniální bistro, kde se veškeré jídlo - od snídaní po večeře - podává na špejlích, a k tomu vám umíchají skvělý gin tonic nebo přinesou víno či pivní speciál nebo Matušku :)

Bistro Špejle najdete v Jindřišské 16. Dříve tam sídlila Česká televize, a restaurace se vine od průčelí až do atria budovy, jehož zadní stěnu pokrývají rostliny. Interiér je moderní, minimalistický, trochu industriální, ale má hodně daleko k hipsterským kavárnám připomínající holobyty (třeba jako ta, co hledá jméno, ale měla by najít především zedníka, aby jim nahodil stěny), které všichni ostatní zjevně milují.

Přední část s okny do ulice připomíná bufet nebo jídelnu s vysokými stolky a židlemi, další místnost je na vyvýšeném místě a vzadu, kde přiléhá k atriu, kde se také můžete posadit. Stěny lemují skříňky ze světlé březové překližky, které slouží jako sklad nádobí, potravin a lahví s vínem, a ve skříňkách najdete nabíječky na různé typy telefonů, které si tam můžete zamknout a nechat nabít :)

Chlebíčky můžete jíst příborem, anebo rukama, které si můžete umýt v několika umyvadlech příhodně rozmístěných po celém bistru.

Nejvíce nadšený jsem z toho konceptu a ze samotného jídla. Na stolech leží jen nápojové lístky a jídlo si berete sami z barového pultu, kde najdete studené chlebíčky, saláty, mořské plody, špízy, a hamburgery nebo karbanátky či hot dogy a další teplá jídla. To vše je napíchnuté na špejlích, protože cena za tyto "jednohubky" je jednotná - 29,- korun - a počítá se podle počtu špejlí, které odkládáte do kelímků uprostřed stolu. Nabídka jídel se mění podle denní doby (na jejich instagramu a facebooku slintám nad jejich snídaněmi, ale bohužel nejsem ranní ptáče) a tak, aby vše bylo vždy čerstvé.

Slova jako jednohubka nebo chlebíček ve mně vyvolávají představu veky s vlašákem nebo očka z rohlíku a uheráku, ale tady je vše vymakané, nápadité, a na chlebíčku najdete třeba salát Waldorf s matjesem, uzeného lososa, salát s krevetou, ale také mini porci chobotnice na celerovém pyré (ty vidíte na fotkách výše) či mini kachnu se zelím a knedlíkem, kterou jsem tady ochutnal minule. 

Kchůl food fetišisté tomuto říkají finger food, a já jsem rád, že ve Špejli tomu říkají chlebíčky nebo jednohubky. Ty tvoří část jídel. Zbytek jsou mini porce nebo zmenšeniny "velkých" jídel. Ten nápad je podle mně super. Jídlo si nosíte sami, podle vlastní chuti. Ideální, když si chcete večer někam sednout s kamarády a máte malý hlad nebo chuť a něco, ale nechcete jít do restaurace nebo máte chuť na něco malého, ale nevíte na co. Nebo máte velký hlad a baví vás ochutnávat různá jídla, tak jako mě :)

Z teplých jídel jsem si dal smaženou krevetu s kokosovou omáčkou a jeden z několika druhů quiche. Nemohl jsem odolat mini hamburgeru a hot dogu, který už tak mini nebyl, proto dvě špejle (no ale pořád byl menší než ty klasické). Hamburger byl hamburger jak má být, a v hot dogu byla jemná klobása ochucená cibulkou naloženou asi v medu a bylinkách. A k tomu plátek pečené brambory s mini karbanátkem.

A i když jsou "jednohubky", porce jsou tak akorát k ochutnání, ale ne příliš malé na to, abyste jich museli sníst k zahnání hladu dvacet. Svoje menu jsem zakončil výtečným crème brûlée.

Díky barmanům z Bugsy's baru se Špejle může pochlubit širokou škálou chuťových variací gin & tonicu. V nápojovém lístku najdete tabulku s přehledem nabídky jednotlivých ginů a toniců a jejich doporučené kombinace. Já jsem zkusil osvědčený Monkey 47 s Fever-Tree Mediterranean a potom jejich specialitu - výrazně kořeněný Bugsy's DNA gin v lahodné kombinaci s tonicem East Imperial Grapefruit.

Barmani z Bugsy's totiž ve spolupráci se známým lihovarníkem Žufánkem vytvořili vlastní gin ze dvanácti druhů bylin (a okvětními lístky růží, kterými naráží na Bugsy'y signature drink Bugsy's rose), který vyniká skvělou, výraznou chutí a je skvělý jak samotný, tak v cocktailu. Na jedné z lahví limitované kolekce 666 kusů už si pochutnávám doma :) Ochutnat nebo koupit jej můžete v v Bugsy’s baru, bistru Špejle nebo klubu Phenomen.

Jak jsme zahajovali Euro 2016

Na konci května se v zahradách Buquoyského paláce uskutečnila garden party Vive la France, konaná pod záštitou francouzského velvyslance Jean-Pierra Asvazadouriana u příležitosti zahájení mistrovství Evropy ve fotbale. V rámci akce proběl oficiální křest knihy Jana Šmída, ve které svým osobitým způsobem představuje všechna pořádající francouzská města a jejich okolí a to nejen pro fanoušky fotbalu.

Mě přilákala hlavně možnost ochutnat různé francouzské speciality a vína, protože mám rád dobré jídlo a víno, a především francouzskou kuchyni :) V zahradách byl ve dvou stanech zastoupen každý ze šesti regionů, ve kterých se Euro 2016 bude odehrávat, a my jsme si tak mohli vychutnat tradiční francouzské speciality, vína a šampaňské. K poslechu překrásně hrál big band Blue Star Václava Marka a večerem provázel Michal Jančařík.

Paříž se představila v podobě pařížské kavárny a šampaňského, Lille a Lens s výběrem zdejších sýrů, Bordeaux s božskými ústřicemi z Arcachonu s víny Entre-deux-Mer a pečeným jehněčím s červenými víny z Bordeaux, Toulouse s foie gras a teriny s víny Madiran a Jurançon, Marseille s tradiční Boullabaissou s bílými víny z Provence, Nice s grilovanými rybami, ratatouille a salátem niçoise s růžovými víny z Provence a Lyon a St. Etienne s lahodnými šneky a žabími stehýnky s víny z Burgundska.

Až teď jsem si uvědomil, že jsem byl vlastně úplně náhodou oblečený (skoro) v barvách francouzské trikolóry :) Na sobě jsem měl vínové sako Galard, modré kalhoty H&M, košili Corneliani, lněný kapesníček do klopy z prodejny s nádhernými látkami z přírodních materiálů a historickými brokáty Sartor, a polobotky Loake a úžasné zmrzlinové Happy Socks, které můžete vidět na mém Instagramu. 

Všechny fotky jsem pořídil svým novým telefonem Huawei P9, který má skvělý foťák se dvěma čočkami, díky kterým si můžete pohrát s hloubkou fotky. Některé nejsou úplně dokonalé, protože jsem jej měl tehdy jen krátce a teprve jsem se s ním učil. Ale na to, že většinu z nich jsem pořídil mezi osmou a devátou večer nebo později, když už bylo celkem šero (nebo tma), tak vypadají skvěle, co říkáte? Díky tak dokonalému foťáku v telefonu už s sebou nebudu možná muset vůbec nosit zrcadlovku :)

Degustace vín ve valtickém Salonu vín

Minulý týden jsme s taťkou navštívili valtický Salon vín a ochutnali některá ze sta nejlepších vín České republiky.

Při vstupu dostanete katalog se stovkou vín seřazených podle odrůd, přičemž procházíte starobylým sklepením valtického zámku, sami si vybíráte vzorky, které chcete ochutnat, a víno si sami naléváte. Bylo zajímavé porovnat různá vína a jejich chutě a musím říct, že to bylo náročné! :)

Na sobě jsem měl kalhoty a svůj oblíbený svetr s bostonským teriérem Gant, světle modrou košili, duffle coat H&M, říjnové ponožky z Ponožkovic a tmavě modré tenisky TOMS, které jsem si objednal na Urbanluxu. Na první pohled vypadají jako tenisky, ale jsou zateplené a z broušené kůže. Tak jsem je hned impregnoval sprayem a v těchto chladných dnech příjemně hřejí i za deště :)

Večer jsme zakončili v restauraci Valtická rychta. Mám ji zafixovanou jako restauraci, kam jsme chodili s rodiči, když mně bylo 10 až 13 let - typická restaurace 90. let. Velké zeleninové oblohy, kuřecí prsa s broskví a eidamem, a tak podobně - takový typická devadesátková retro restaurace. A tak to bylo ještě donedávna. Proto jsem byl překvapený, když jsme dostali naše jídlo. Jako překrm jsme si dali tatarák, který byl skvělý, pak česnečku, taťka si dal telecí řízek s bramborovým salátem a já - smažený sýr s hranolky a tatarkou. Jako desert jsem si dal kynutý knedlík plněný borůvkami s tvarohem a na závěr horkou čokoládu. Jídla jsou sice tak trochu retro, ale dobře udělaná. Bylo to skvělé, a myslel jsem, že prasknu!

Letní večery

I když nemám rád letní horka a zpocené smradlavé lidi, tak miluji ty dlouhé letní večery, kdy je ještě v devět večer světlo a teplo a vy můžete sedět venku s kamarády a se sklenkou (nebo lahví... lahvemi, ehm) něčeho dobrého. Včera jsme tak seděli u kamarádky na terase a popíjeli víno. Vzal jsem láhev růžového, co mi posledně přišlo z Dvě Deci a zároveň jsem se dověděl něco nového. Nemohl jsem si vzpomenout, jak se řekne porte-bonheur česky, pak mi to nedalo, googlil jsem a teď už dokonce vím, co je to Gris-Gris.

Mikinu a džíny už jste viděli, ale mám nové boty. Sháněl jsem nějaké lehké, pohodlné nazouvací boty na léto a zaradoval jsem se, když jsem zjistil, že TOMS už jsou k mání i v Česku, protože je tu začal prodávat Urbanlux. Ještě větší radost jsem měl při zjištění, že mají až do velikosti 46 a největší, když mi přišly poštou a seděly mi. Takže je teď budu nosit asi až do rozpadnutí se a určitě si je vezmu na dovolenou, protože jsou lehké, skladné, pohodlné :)

Mikina Gant, džíny Levi's Commuter, hodinky Swatch, boty TOMS z Urbanluxu.