čtvrtek 14. listopadu 2019

Devadesátky jsou všude!


 photo devadesatky-jsou-vsude_01_zpssffyqwcu.jpg

Za posledních asi deset, patnáct let, co se zajímám o módu, ani za dobu psaní svého blogu, jsem si nikdy nevšiml, že by přítomnost nějakého nového trendu v pánské módě byla (u nás) tak rychlá a viditelná, jako je současný trend devadesátek. Ano, určitě je to tím, že mám k tomuto hnusotrendu a módě devadesátých let silnou averzi, takže jsem možná dříve jiné trendy tolik neviděl, a teď to prostě vidím. Určitou roli v tom bezesporu hraje to, že vliv celebrit a influencerů na sociálních sítích je silnější než kdykoli předtím, a trendy se šíří rychleji než ještě před pár lety.

Když jsem ve svých asi šestnácti začal nosit skinny džíny, působilo to furore  a výsměch nejen v malém rakouském městečku, kam jsem tehdy chodil na střední školu, ale především u nás. I v Praze a v Brně, protože ještě před deseti lety byl mezi běžným českým lidem módní a stylový středověk, a všichni na mě hleděli jako na blázna. Jediným obchodem, kde se daly občas sehnat věci podle zahraničních trendů (které k nám přišly až později s několikaletým zpožděním) bylo Háemko, ale i tam začaly úzké džíny prodávat až asi o šest let později, tak jsem si je kupoval v zahraničí. Ale to už se běžnými začaly stávat i u nás, a jejich kvalita v H&M mezitím značně upadla, a tak jsem přešel k Levi's, kde jsem zůstal). Dnes je nosí všichni, a nikdo už se nad tím nepozastavuje.


Vzpomněl jsem si na slavnou scénu se "dvěma stejnými pásky" z filmu Ďábel nosí Pradu, kde Miranda Andree vysvětluje, jak vrcholní návrháři ovlivňují módu úplně všech lidí, protože ať chcete nebo ne, řetězce a konfekce trendy z fashion weeků sledují, kopírují, a i když se o módu ani trendy vůbec nezajímáte, stejně je v nějaké míře nosíte, protože se jim nevyhnete. Nepřekonatelná je v tomto Zara. Pokud se vám líbilo něco na fashion weeku, jděte do Zary. Je docela pravděpodobné, že to tam najdete. Ovšem v hrozném provedení, a ušité z tenoučkého polyesterového hadru. Mimochodem, skinny jeans asi rozšířil Hedi Slimane, který v té době navrhoval pánské kolekce pro Diora, které byly typické tím, že byly šité na rachitické mladé muže. A byly tak okouzlující, že kvůli nim Karl Lagerfeld zhubl přes čtyřicet kilo, a začal vypadat tak, jak si jej nejspíš pamatujete. 

Zajímavé je také to, že zatímco dříve jsem měl dojem, že určité značky, především luxusní módní domy, měly svůj určitý styl a okruh zákazníků, před pár lety však spousta z nich změnila logo na jednoduchý hnusný font, takže teď všechna vypadají stejně, a všichni začali svoje podřizovat svoje kolekce trendu hnusného oblečení, a v poslední době devadesátkám. Ať už Gucci, Burberry nebo Dior... Snad jen u Dolce & Gabbana mám dojem, že se pořád drží svých opulentních modelů plných zlata, sametu a brokátu.

A není to jen oblečení. Jsou do doplňky, účesy, sestřihy, boty, prostě všechno. Teď nemyslím puberťáky, kteří chtějí být in, nakupují nové a módní věci, kopírují svoje oblíbené celebrity a influencery. Mám na mysli lidi kolem třiceti a výš. Tím nechci říct, že by třicátníci nesledovali módní trendy. Ale poznám, když je nesledují, ale stejně jsou na nich patrné. Často se na ulici otočím za někým v mém věku nebo starším, který je třeba hezky, formálně nebo "kancelářsky" oblečený, ale - vypadá "divně". Protože si koupil oversized kabát z nějaké nové kolekce (protože jiné kabáty než devadesátkového střihu tam neměli), jeho kadeřník mu udělal sestřih inspirovaný devadesátkami, protože se je učili na minulém kadeřnickém školení, a k tomu má nové módní brýle, které mu třeba připadaly zajímavé, ale vypadá v nich jako ze starého filmu, kde se k černým mokasínům s třásněmi nosily bílé ponožky. Chtěl vypadat elegantně nebo "business", ale už to není ten gentlemanský styl, který byl in před pár lety, ale začíná připomínat někoho, kdo se inspiroval u Balenciagy. A přitom o tom vůbec neví. Ani nemusí vědět, kdo nebo co je Balenciaga, nebo jaký trend teď frčí, ale stejně tak vypadá. Také jste si toho všimli?

Kdyby trendy opravdu sledovali, nejspíš by nakupovali v sekáčích. Tam je bizarního oblečení nepadnoucích střihů, které každému jen zhyzdí siluetu, spousta, a stojí pár korun, protože to nikdo kupovat nechce. :D Ale když to stejné (a za vyšší cenu) mají v Háemku, kupují to jako diví.

Minulý týden jsem byl po delší době v Levi's podívat se na kolekci se Star Wars, a kromě jejich klasických tmavě modrých džín tam byly kousky (převážně v dámské kolekci), které když vidím, začne mně v uších hrát něco od Michala Davida. Když otevřu Vogue Hommes a prohlížím si reklamní fotky luxusních módních značek, musím se několikrát vrátit k titulní straně, abych se ujistil, že datum je aktuální, protože všechno oblečení je hnusné jako v první řadě Sexu ve městě. Jsem zvědavý, co přijde pak. Nebo ještě později, až návrháři vyčerpají všechny hnusárny z devadesátých let a nedávné minulosti. Jak budou trendy vypadat za pět let? 

 photo devadesatky-jsou-vsude_02_zpsqfpp0n1n.jpg

pondělí 4. listopadu 2019

Giambattista Valli x H&M


 photo giambattista-valli-HM_001_zpstcrixmdv.jpg

Můj názor na designérské kolekce švédského řetězce už možná znáte - před čtyřmi lety jsem o tom psal. O tom, jak první z těchto kolekcí navrhoval Karl Lagerfeld, aby se vysoká móda dostala mezi obyčejné lidi, kteří si haute couture nemohou dovolit, ale H&M z toho udělalo snobárnu. Tedy alespoň u nás. Třeba když byla uvedena kolekce Versace, byl jsem zrovna v Berlíně, kde se prodávala v několika obchodech, a některé kusy tam zůstaly až do období výprodejů. U nás bývá k dostání jen ve vlajkovém obchodě v Myslbeku, od některého oblečení je skladem jen pár kusů, a část končí u překupníků, kteří věci koupí jen proto, aby je vzápětí nabídly na Ebay za nějakou absurdní částku. Navíc mají vyvolení možnost nakoupit si zboží z kolekce den předem se slevou, takže lačný plebs ve čtvrtek ráno má možnost porvat se o zbytky. Docela smutné.

 photo giambattista-valli-HM_002_zpscdscn3bk.jpg

Ve čtvrtek 24. října byla kolekce představena v Římě a na stránkách H&M si ji můžete celou prohlédnout. Já bych se o ní ani nezmiňoval, ale po delší době je to opět kolekce, která mě zaujala. Ano, je to samý leopard, květinové motivy a potisky z renesančních obrazů, ale mně se to líbí, a v dnešní době velké renesance hnusomódy z 90. let je to příjemnou změnou. Nad flitrovaným oblekem jsem slintal už u Vuittona, když jej před lety představil a (vintage) kabát z leoparda už mám


 photo giambattista-valli-HM_01_zpsp6wtqulp.jpg

Vrcholem této kolekce pro mě však je černý frak bohatě vyšívaný zlatou nití včetně kalhot, po jakém jsem toužil od té doby, co jsem podobné viděl u členů Chambre des pairs v třídílném televizním zpracování Hraběte Monte Christa. Myslím, že jen kabátec má stát 8 000 korun, takže jej oželím. Tedy mám dojem, že je součástí pánské kolekce. U osoby, která jej má na úvodní fotce na sobě si nejsem jistý pohlavím. 

Jaký je váš názor na tuto kolekci, a na spolupráce (nebo kolaborace, jak někteří hlupáci říkají) H&M s návrháři? Koupili jste si něco nebo se na nákup chystáte? Kolekce se bude prodávat tento čtvrtek, a předpokládám, že tam vydrží stejně dlouho jako Levisky v Tuzexu.

 photo giambattista-valli-HM_02_zpse8ofx5gx.jpg

 photo giambattista-valli-HM_03_zps6ckyrpyd.jpg

 photo giambattista-valli-HM_04_zpssicvuayf.jpg

 photo giambattista-valli-HM_05_zpsmlmdpwga.jpg

 photo giambattista-valli-HM_06_zpsccfavirg.jpg

 photo giambattista-valli-HM_07_zpsvoojpxdd.jpg

 photo giambattista-valli-HM_08_zpswx3obcrh.jpg

neděle 6. října 2019

Podzim je tady


 photo holinky-hunter-bunda-barbour-mikina-gant-czech_fashionisto_zpsrcenujsz.jpeg

V sobotu jsem byl v Břeclavi, Dopoledne jsem si ve svém oblíbeném sekáči nakoupil pár krásných věcí, třeba kašmírový kabát z látky ze Savile Row za 19 korun. Odpoledne se rozpršelo, ale to nám nezabránilo ve sledování zápasu místního rugbyového mužstva (vyhráli)!

Chvíli pršelo, pak zase chvíli svítilo slunce, a tak jsem si vzal holínky Hunter, voskovanou bundu Barbour, levisky a mikinu Gant. Taška je Le Sportsac z Urbanluxu, a mám ji už roky. Asi jste si všimli, že obchod Barbour u nás po celkem krátké době končil. Ale Gentleman Store teď přišel se zprávou, že bundy  Barbour jsou teď nově v jejich sortimentu. A mají je snad za ještě příznivější ceny. ;)

Holínky si nemůžu vynachválit. Jdou pohodlné i při delším nošení, protože to není ten jejich klasický levnější model, ale boty určené do lesa či na práci na zahradě a podobně, a podle toho mají upravenou podešev. Kromě hejtů na moje křivé nohy se těším na hejty, že nosím gumáky na sportovní utkání na blátivé louce. :D 

čtvrtek 26. září 2019

Hnus Žakemus (Jacquemus)


 photo hnus-jacquemus-minnibag_01_zps7jiuqcsm.jpg

Není to ani deset let, co jsem založil svůj blog. Tehdy u nás nebylo možné sehnat věci jako lepší štětku na holení, kvalitní kožené polobotky, vázacího motýlka, a psal jsem o "skandálních trendech", jako třeba letní nošení mokasín bez ponožek či ohrnutí nohavic, což jsou dnes naprosto běžné a pohodlné věci. Připadá mně, že to bylo snad ve středověku. Za tu dobu se mnohé změnilo. Přesvědčoval jsem svoje čtenáře o tom, že vlněné sako je lepší než polyesterové, že nemají nosit trekový hnusobatoh, ale stylovou tašku. Dnes už můžu jen žehrat nad hnusotrendy, které ještě nedávno luxusní módní domy chrlí stejně rychle a stejné kvality jako Pražák po burčáku střílí na záchodě, nebo rovnou u stánku, jak už jsem byl, bohužel, svědkem. Protože v posledních několika letech se neobjevují žádné trendy, které by za něco stály nebo byly hezké, a klasika už není in, jen se vytahuje to nejhnusnější z dob minulých.

 photo hnus-jacquemus-minnibag_02_zps4hc4r4w1.jpg

Dalším z hnusotrendů, které ve mě vyvolávají nutkání k tomu, čemu se v Německu říká Volksverhetzung, jsou mini kabelky. Ne psaníčka nebo malé kabelky, ale jakési miniaturní atrapy kabelek pro panenky. Akorát je nenosí malé dívenky, ale dospělé ženy. Dávají tím najevo, že jsou bohaté a bezstarostné, a tak u sebe nepotřebují nic nosit, a tudíž nepotřebují ani kabelku. Dělá to tak třeba Anna Wintour, která nosí jen telefon, nebo anglické vévodkyně z Cambridge a kdo ví odkud, které však za sebou mají armádu asistentů a služebnictva. ¨

 photo jacquemus-mini-bag-le-chiquito_02_zpsmfbgpavg.jpg

Ale to dnešním influencerkám a celebritám nestačí. Když nenosíte kabelku, třeba by někomu mohlo uniknout, že ji nemáte, a tak si musíte vzít mikroskopickou atrapu kabelky, abyste daly všem najevo, že nechcete mít ruce plné zavazadel, ale přitom mezi prsty svíráte jakýsi hnus úplně k ničemu za deset tisíc korun. Můžete si vzít takovou tu mini kabelku na zachytávání potu z podpaží (jako baguette od Diora), dát si do ní svoje nezbytnosti, a mít volné ruce, ale raději si vezmete něco, co je asi stejně praktické na nošení, jako chodit se špetkou soli v ruce. Uf, a ještě se mně vybavil ten turecký kuchař s křečovitě sevřeným předloktím, a ta youtuberka, kterou omylem oflamboval, a ona z toho ještě měla radost, protože jí přibyli foloveři.

 photo hnus-jacquemus-minnibag_03_zpsh8qjixev.jpg

A teď už by mě jen zajímalo: Jak myslíte, že by lidé reagovali, kdybych začal v ruce nosit miniaturní model Ferrari? Jako takovou reakci na strojený blahobyt v podání minikabelek. Myslíte, že bych byl jako že trend setter (ráčejí prominout, dnes se tomu říká influencer), anebo bych spadl do škatulky řidičů SUV v centru Prahy se zvednutými límci polo triček, o kterých se říká, že mají malý penis? 

pondělí 9. září 2019

Jak (ne)nosit sponu na kravatu



 photo spona-na-kravatu-david-beckham_zpszkgnbqab.jpg
Takto tedy ne

 photo spona-na-kravatu-faux-pas_zpsh7xg3k1u.jpg
Takto už vůbec ne

Spony na kravatu jsou typickou ukázkou současných divnotrendů. To se vezme nějaká věc, která byla vynalezena proto, aby měla praktický smysl, a začne se nosit způsobem, který její smysl popírá. Tak jako klobouky proti slunci či nepřízni počasí, které se v dobách, kdy lidé přemýšleli, nosily na hlavě, a dnes se nosí jako svatozář kolmo k hlavě, protože to tak dělá nějaká celebrita nebo influencer, kšandy nošené současně s opaskem, anebo "náramky", které mají držet rukávy košile na svém místě u košile, která vám dobře padne, a tedy jich není třeba.

 photo spona-na-kravatu-fred-astaire-randolph-scott-september-1936_zpsmo9pynpi.jpg
Fred Astair a Randolph Scott v roce 1936. Kalhoty jim končí asi tam, kde mají horní knoflík saka, a kravatu mají připnutou ke košili za její konec, aby neplandala.

Zatímco dříve byly věci hezké proto, aby se líbily tomu, kdo je nosí, na dnešní vkus mají ti, kteří chtějí prodávat, mnohem větší vliv než kdy dřív, a svoje věci podsouvají celebritám nebo jim platí za jejich propagaci, a oni rozhodují o módních trendech bez ohledu na to, jak vypadají. Takže pokud už si něco koupíte, nemusí to vůbec plnit nějakou funkční úlohu, ale musí to být vidět, aby to viděli i ostatní, a chtěli si to také koupit. Zatímco dříve lidé nosili různé věci proto, že měly nějaký smysl, používali je denně, a tak chtěli, aby byly hezké. Zatímco dříve byli lidé vedeni k tomu, aby vypadali dobře, dnes jsou vedeni k tomu, aby byli originální a sví, což jim radí módní časopisy. Protože kdybyste chtěli vypadat dobře, nenosili byste třeba bambek, a módní časopisy plné reklam by nemohly dělat reklamu (a existovat).

 photo spona-na-kravatu-james-bond_zpsako4u8p4.jpg

 photo spona-na-kravatu-james-bond-goldfinger_zps4fjtqtam.jpg
Takto ano

Funkce spony na kravatu je držet konec kravaty na svém místě, aby vám nepoletovala kolem těla, když se pohybujete, nebo třeba v restauraci nad talířem, když si sedáte. Dříve lidé nechtěli, aby si konec hedvábné kravaty namočili v polévce. Dnes je důležitější, aby měli na instáči hastag gentleman. A k tomu potřebujete atributy, jakým je třeba spona na kravatu. 

 photo spona-na-kravatu-katastrofa_zpsjeabjzoe.jpeg
Katastrofa!

Pravidla jejího nošení jsou jednoduchá: Spona nesmí být širší, než kravata, má být stejně široká nebo užší. Podle selského rozumu a fotek od Freda Astaira ze 30. let až po Seana Conneryho v roli Jamese Bonda či postav seriálu Šílenci z Manhattanu se spona připíná k dolní části kravaty, aby její konec neplandal. To je vše. Víc vědět nepotřebujete.

 photo spona-na-kravatu-ryan-gosling_zpsfnjwree4.jpg

Jenže dnešní časopisy však tvrdí, že se má připínat mezi třetí a čtvrtý knoflík košile (odshora), tedy někde na hrudi, což je velmi hloupé, protože spona pak nemá vůbec žádný smysl. Schválně jsem se díval, co o tom dnešní média říkají, a třeba v on-line magazínu D'Marge (The playbook for the modern man) se píše "Moderní spony na kravaty jsou navrženy tak, aby seděly výhradně mezi třetím a čtvrtým knoflíkem košile. Spona by měla být vidět, když máte zapnuté sako." Hloupost svého tvrzení však potvrzují v další větě, kde si protiřečí: "Že ji nosíte správně víte, když vám neplandá kravata - jejím smyslem je držet ji na košili, a ne připínat si ji ke kravatě jen aby byla vidět."

 photo spona-na-kravatu-mad-men_zpsbskjgxbg.jpg
Správný způsob nošení spony na kravatu

Takže pokud chcete vypadat jako gentlemen a nosíte vestu, přes ni kšandy a slamák stažený do týlu jako vulgus, noste sponu na kravaty klidně pod krkem jako David Beckham. Pokud chcete vypadat elegantně, a že nejste duševně slabý, noste ji tam, kde má smysl. A než se na mě vrhnete s hejty na to, že hejtuju Beckhama, vzpomeňte si na to, jak se oblékal v době, kdy začal chodit s Victorií. Ani jemu se faux-pas nevyhýbají.

úterý 27. srpna 2019

Hnus jménem ledvinka, neboli bambek, jak je dnes in říkat


 photo ledvinky-streetstyle_01_zpsneree9ax.jpg

Určitě jste si všimli, že už tak tři roky se vracejí ty nejohavnější trendy z devadesátých let. Má to svoje výhody. Můžete nakupovat i v těch nejhnusnějších a nejsmradlavějších sekáčích, seženete tam "lepší" věci než v Pařížské, a vejdete se pod dvě stovky, i pokud potřebujete obměnit celý šatník. Aby to ale neznělo tak hnusně a jako že jste česká socka bez vkusu, říká se těm věcem anglicky. 

Je to stejně trapný eufemismus, jako když "foodies" jedí gratinovanou pastu se sosem, zatímco plebs žere zapečené těstoviny s omáčkou. Přitom těstoviny jsou  de facto těstoviny, ať už je vyrábí Giuseppe v Kalábrii, anebo nějaká bába u pásu v Rosicích. Tak třeba rybářský klobouk nosil jezeďák Kemr v chalupářích, zatímco puberťák, kterému bohatí rodiče kupují hnusotenisky slepené z gumy a polyesteru za patnáct tisíc, není rozmazlený fracek, ale snýkrhed či hajpbíst, a nosí bakythet. Třeba od Burberry, těm už také jeblo, a také začali dělat devadesátkové hnusooblečení, a dokonce zjednodušili font loga, aby neodkazovalo na dřívější eleganci, ale lákalo kdejakého bohatého vošousta v teplákovce s ledvinkou, který neumí číst písmo s patkou.

 photo ledvinky-streetstyle_02_zpsw7lz7tum.jpg 

Tedy s bambekem. Ledvince už se totiž neříká ledvinka. Tu nosí nějaký nestylový lůzr z maloměsta, který módně ustrnul v devadesátých letech, nosí ji k trekovým sandálům se zapranými ponožkami a dírou na patě a igelitkou z Kauflandu. Influenceři tomu říkají beltbek (belt bag), uejstbek (waist bag), fanypek (fanny pack) či bambek (bum bag; všimněte si, jak se rýmuje s douchebag), a podle mě ten poslední z uvedených výrazů zní nejohavněji. Možná proto, že to zní jako bazmek. A už je ani nenosí kolem pasu, ale zavěšené na prsou. Někdy k mikinám, na kterých je z nějakého důvodu natištěný francouzský nápis "kuřecí prso", anebo svoji lásku ke konzumaci drůbeže exhibují přímo na tom, čemu už se ledvinka neříká.

 photo ledvinky-bazmek_zpsca7xnhlr.jpg

 photo ledvinky-streetstyle_03_zpsmrjdhqzz.jpeg
Mezi moje nejoblíběnejší hnusostylingy patří kombinace čehokoli z posledních několika kolekcí Balenciagy, především pak styl nošení bundy "padá mně z ramenou, ale mám ochrnuté ruce, a tak si ji nemůžu upravit".

Leda že by to snad byl větší kožený bambek nějaké známé značky s výrazným logem či jiným poznávacím znamením dané značky, který by nevynikl pod o pět čísel větší hnusošusťákovkou strašákového střihu, která vypadá jako ze sekáče "vše za deset korun" a páchne to tam zpoceným polyesterem víc než v tramvaji, ale ve skutečnosti je to Balenciaga za třicet tisíc. Pak si ji připnou k pasu. No schválně, zkuste si na prsa pověsit ledvinku od Diora (Christian Dior se obrací v hrobě) a uvidíte, že ten přívěsek s déčkem kvůli gravitaci nebude vůbec vidět. A co kdyby se vám v záhybech té látky ztratila ledvinka od Gucciho? A když už jste oblečená v moderní a předražené replice toho, co nosí Máňa v nádražce v Horní Dolní a považujete se za ztělesnění módy, musíte to něčím vyšperkovat, protože jinak byste se na MBPFW mohli nakrucovat jak byste chtěli, ale s noname bambekem by vaši fotku na Elle.cz nedali, a repliky hnusného oblečení z devadesátých let bez ledvinek už dnes nosí kdekdo. 

 photo ledvinky-fendi_zpsi0gociad.jpg
U této fotky si nejsem jistý, zda mám nechat průchod rakovině očí a zkusit to léčit, anebo si je rovnou vypíchnout.

Ledvinek, tedy bambeků, je dnes spousta stylů, což je děsivé, protože i moru byly ve středověku jen tři druhy. Vogue CS doporučuje "už ponechte festivalovým milovníkům hudby nebo těm, kteří nemají vkus. Ve městě, k saku či rovnému kabátu nevypadají dvakrát přesvědčivě. Vždy je lepší dát přednost koženým variantám, které s další sezonou nevyhodíte." Já si zase říkám, že by byly lepší bambeky z papíru, které byste vyhodili hned poté, co jste se s nimi vyfotili na Instagram.

 photo ledvinky-streetstyle_04_zpsjsesc3ql.jpg
Už jsem jej chtěl pochválit za recyklaci; že přešil starou kombinézu dělníka z dálnice na kabát, ale beztak je to nějaká ót kutýr. Pokud jste zvrácení, nestyďte se a napište mi, znám sekáče, kde něco podobného prodávají za deset korun.

středa 21. srpna 2019

Mužatka


 photo muzatka-gentleman-revue-moderniho-muze-1924_zps0nwnosj8.jpg

V jednom z vydání prvorepublikového časopisu Gentleman, revue moderního muže z roku 1924 jsem narazil na tuto kritiku mužatek, aneb moderních, emancipovaných žen. Dnes takto vypadá každá žena, pomineme-li tehdejší módu, ale tehdy se od ženy očekávala ženskost a stereotypní chování. To nechápejte jako něco negativního. Já nevidím nic špatného nebo ponižujícího na tom, když se žena chová jako žena, a muž jako muž. I když od mužů se dnes na jednu stranu stereotypní, tedy mužné chování očekává, na druhou stranu je za ně kritizován, takže nevíme, jak se chovat správně a tak, abychom "slabší pohlaví", kterému už je zakázáno tak říkat, náhodou neurazili, když ženě otevřeme dveře nebo naopak čekáme, že si ten kufr odnese sama, když už je tolik emancipovaná. Zatímco u ženy je jakékoli chování společností přijímáno, a toto přijímání a respekt jsou vyžadovány, pokud nechceme být označeni za šovinistu a sexistu. 

Kromě kouzelné, staromódní češtiny a krásného slohu mě článek zaujal tím, jak se názor na ženu změnil, a to, co je zde kritizováno, je dnes standardem, nikoho to na rozdíl od roku 1924 nepobuřuje, a pokud snad ano, je to jen hnusný sexista. V dnešním kontextu genderu a sexismu je zajímavé vidět, že navzdory  některým feministickým názorům se ženy úplně emancipovaly a mohou si v podstatě dělat, co chtějí, aniž by je někdo odsuzoval, jak zjistíte, když si přečtete článek, a srovnáte jej se současným obrazem ženy, přičemž úloha muže se příliš nezměnila, a buďto je označován za zženštilého stejně jako v roce 1924, nebo je hulvát a sexista.

Zajímavá je především část, která popisuje oblékání a způsoby mužatky, které zní jako tipy na podzimní módu z aktuální Elle. Nebo spíše z pár let staré Elle, než svět zamořil styl 90. let, který snad brzy pomine jako morová epidemie ve středověku. To jen tak, abyste si všimli, že ženy, které se chovají a oblékají jako muži už dnes nikoho nepohoršují, ba naopak se to považuje za naprosto běžný způsob oblékání, který se nejen že nepovažuje za pánský, ale dokonce mají ženy tu drzost tvrdit, že pánské oblečení, které samy nosí, už není pánské, ale dámské, a diví se, že to nosí muži. Třeba taková růžová košile, když to trochu přeženu (jejíž barva byla pánská, než si ji přivlastnila LGBT hnutí asi někdy v 70. letech), u muže je hned téměř důvodem k nadávkám do buzerantů, pedofilů, návrhů různých způsobů kruté smrti, a podobně. Nedej bože, aby si muž vzal sukni, či boty s vyšším podpatkem, které dnes nosit nesmíme. Jediné, co před sto lety mužatce hrozilo bylo to, že si možná nevrzla, protože byla nehezká. A dnes diktují mužům, jak se chovat, protože když se chováme příliš mužně, je to urážlivé a sexistické, a když příliš zženštile, jsme buzny nebo šampóni. 


Tady je článek:

Mužatka liší se od pravých žen tím, že je v první řadě nehezká. O pikantnosti nebo svůdnosti nemůže se při ní mluviti. Není nikdy šikesní. Nechce býti ani elegantní, což považuje za malichernost. Ačkoli napodobuje muže, muži sami, nejsou jí příteli ani milenci a nekamarádí se s ní. Bývá totiž zhusta osamocenou, ale není přitom plachá, ani stydlivá, naopak. Nosila už odedávna ostříhané vlasy, ale nepropagovala tím mikada; tenkráte ještě nevěděly o této modě, která nemá v sobě ostatně mužské tendence. Bývala také odjakživa krátkozrakou, poněvadž hodně četla, i nosila na očích brýle, ano, raději než skřipec. Také kouřila a dodnes ještě kouří, ne však jenom tak, nýbrž doopravdy a silný tabák obvykle ze špičky a co víc, mívá vždycky při sobě sirky. Je potom pochopitelné, že k tomu všemu obléká pánský límeček a že nosí vázanky, jichž má ve své skříni bohatý výběr. Nezřídka chodí v mužských botách a v měkkém klobouku jenž jí dobře sedí na ostříhané hlavě. Myslím, že jsem ji už viděl dokonce v jakémsi svrchníku a s pánským deštníkem v ruce, vykračující si na okraji chodníku velmi dlouhými, rozvážnými kroky.

Je seriosní a nežertuje, třebas žertovně působí. Samozřejmo, že je vždy svobodná a provdá-li se za muže, přestává býti mužatkou, leda že by pojala za chotě čistokrevného zženštilce, ne-li samu babu. Ale není-li milovnicí tajných rozkoší, zůstává do smrti pannou, čímž se kromě toho rozumí, že nepocítila ve svých útrobách tělesnosti cizí.

Je sporné, co má tento druh lidí na světě za práci, když není ani celým mužem, ani celou ženou. Kdyby se aspoň rozmnožoval dělením jako jiný druh podivných živočichů nebo kdyby snášel vajíčka jako slepice jen tak beze všeho, byla by jeho užitečnost nabíledni. Ale zdržujeme se všeho posuzování, tím spíše, poněvadž zajímajíc se alespoň nejméně o mužův zevnějšek, čte každá mužatka tuto pánskou revui. Což jedině může zlepšiti její stav.          V.

***

Tak, a teď se těším na hejty všech "mužatek", které mně budou psát, že můj komentář není pravda, a které vědí, že mně mohou napsat cokoli, protože když jim budu oponovat, mohou mně na všechno říct, že jsem sexista. ♥

úterý 9. července 2019

Sebastian Damiano - sicilské boty na míru


 photo polobotky-sebastian-damiano_01_zpsamfyek33.jpg

V Praze je několik ševců, kteří vám ušijí boty na zakázku – tedy přesně podle vaší nohy vyrobí dřevěné kopyto, podle kterého pak šijí boty podle vašich požadavků. Vzhledem k ceně si to však nemůže každý dovolit, a tak mě mile překvapila italská, přesněji řečeno sicilská značka Sebastian Damiano, která nabízí několik modelů bot, a metodou made-to-measure vám ušijí boty na míru. Vzhledem k tomu, že je to italská značka, mě překvapilo, že boty vyrábějí až do čísla 48, takže si vyberou také ti, kteří mají jako já problémy najít „nadměrné“ velikosti bot. Někoho trápí výška nártu, někomu zase boty tlačí na kotníky, já zase mívám (kromě velké velikosti) problémy se šířkou – většina bot je mně úzká. Takto můžete získat boty upravené na vaši míru a vybrat si barvu a typ kůže, ze které budou ušity.

 photo polobotky-sebastian-damiano_02_zpsfdwj6mgh.jpg


Zakladatel značky, Čech žijící na Sicílii, našel v Palermu rodinnou dílnu ševce Fabrizia, ve které už po čtyři generace vyrábějí boty.  Boty tedy ručně šijí v rodinné dílně, proto je doba dodání asi pět nebo šest týdnů. Na internetu si vyberete model boty, velikost, a pak si doma změříte chodidlo tak, aby vám bota přesně padla. Měření probíhá takto: Poštou dostanete „konfigurační balíček“ a krabičku s pěnou a návod, jak měření provést. Do pěny v krabičce dle návodu obtisknete svoje chodidlo, pak si změříte obvod nohy/výšku nártu. Zároveň si vyberete druh a barvu kůže a typ šněrování, pokud chcete něco jiného než klasiku. Já jsem chtěl černé polobotky, protože sehnat kvalitní černé polobotky ve velikosti 48 pro širší chodidlo, které se po roce nerozpadnou, je docela peklo i u Loake. Pak vše odešlete zpátky na Sicílii, a oni po obdržení vašeho balíčku začnou šít boty. Pro jistotu jsem měřil dvakrát, ale je to snadné a pochopitelné. A obtiskovat chodidla do pěny je docela zábavné! :)

 photo polobotky-sebastian-damiano_03_zpsxrsbhwsa.jpg

 photo polobotky-sebastian-damiano_04_zpszwwn0kms.jpg

 photo polobotky-sebastian-damiano_05_zpsfyjalvw3.jpg

Asi za pět týdnů mně byly doručeny boty upravené na míru mým chodidlům. Tak je to jednoduché. Přišly zabalené v krabici vyložené zlatým papírem, společně s protiprachovými pytlíky. Uvnitř bot je měkká, tvarovaná kožená stélka pro pohodlí při nošení, a kožené podešve jsou vepředu a na podpatku podraženy gumovou podrážkou, aby při chůzi neklouzaly, čímž se také prodlouží jejich životnost.

 photo polobotky-sebastian-damiano_06_zpsllfxcizy.jpg

 photo polobotky-sebastian-damiano_07_zpsucp8ayhq.jpg

 photo polobotky-sebastian-damiano_08_zpsybyitjf2.jpg

Trochu jsem měl obavy, protože objednávat si boty na míru poštou mně připadalo trochu riskantní, ale padly skvěle. A co mě také překvapilo - byly pohodlné na nošení ihned, nebylo nutné je rozchodit. Pokud máte třeba polobotky Loake, jistě víte, že prvních několik týdnů je peklo. Boty už mám nějakou dobu, a tak jsem měl možnost je patřičně vyzkoušet. Zatěžkávací zkouškou prošly v zimě v Londýně. Tam jsme denně nachodili deset až patnáct kilometrů, a přesto byly stále pohodlné a nohy nebolely, dokonce jsem se v nich cítil pohodlněji než v teniskách, které jsem měl s sebou, abych boty střídal. A to navzdory tomu, že boty jsou na první dojem a na potěžkání těžší než u jiných, srovnatelných značek, řekl bych.

 photo polobotky-sebastian-damiano_10_zps97fza3pz.jpg

 photo polobotky-sebastian-damiano_09_zpssys9umhu.jpg

Mám je už asi půl roku, polobotky nenosím denně, boty střídám tak, aby ladily k oblečení a podle toho, co dělám, a také je třeba boty střídat, aby si odpočinuly, ideálně na cedrových napínácích. Přesto už jsem se v nich nachodil dost, abych zjistil, že jsou pohodlné, a kůže vypadá pořád dobře, jak u takových bot očekáváte. Je krásně lesklá, nekrabatí se, a boty pořád vypadají jako nové. Za tu cenu dostanete hezkou a kvalitní obuv, a můžu je doporučit nejen těm, kteří mají nestandardní nohu nebo chtějí originální barevnou kombinaci či mají individuální přání.

 photo polobotky-sebastian-damiano_11_zps95dxggaa.jpg

 photo polobotky-sebastian-damiano_12_zpshvvjz5ve.jpg

A tady je ještě pár fotek z WB Tour London, kde jsem polobotky Sebastian Damiano také měl. Skvěle se v nich chodilo Londýnem, a dobře ladí i s bradavickou školní uniformou, co říkáte? :D

úterý 2. července 2019

Jimmy Choo Man Blue


 photo jimmy-choo-men-blue-edt_01_zps2iaxoiz3.jpeg

S modrými vůněmi jako by se v poslední době roztrhl pytel. Obvykle však v modrém flakonu s názvem "blue" čekáte tzv. akvatickou vůni, tedy vůni, která přidáním umělých či přírodních látek evokuje svěžest vody či moře. U Jimmy Choo Man Blue tomu tak není. Nádherný, elegantní flakon ukrývá dřevitě aromatickou vůni. Za vůní stojí parfumérka Nathalia Lorson, která už vytvořila spousty parfémů pro značky jako Boucheron, Chopard, Givenchy, Jil Sander, Lalique či Yves Saint-Laurent.

Aby stvořila Jimmy Choo Man Blue, smíchala bergamot, muškátovou šalvěj, černý pepř a levanduli v hlavě parfému, srdce skrývá tóny cypřiše, jablka, kůže a ambry. Základ parfému tvoří pačuli, santalové dřevo, vanilka a vetiver. Nezní to jako něco inovativního, ale je to příjemná vůně, která předčila moje očekávání. 

Na kůži napřed lehce cítím šalvěj, svěží citrusy a zelené nóty levandule, pak se začne objevovat kořenitost pepře a elegantní kůže. Po nějaké době se rozvoní srdce a základ, nasládlá ambra a santalové dřevo, až vám zbude dlouhotrvající jemně dřevitá vůně s kořenitými a pudrovými tóny. Mile mě překvapilo, jak dlouho parfém vydrží. Hodí se na každý den i na večer, je to univerzální vůně nejen na léto pro mladého elegantního muže. Seženete exkluzivně v Sephoře.

 photo jimmy-choo-men-blue-edt_02_zpsv3fksycc.jpg

pátek 21. června 2019

Ed Sheeran předvádí, jak se nechovat v restauraci



Možná jste viděli novou reklamu na kečup Heinz s Edem Sheeranem. Asi má být kchůl a jako že vtipná. Proč ne, ale také je tam vidět spousta nezpůsobů a ukázek nevhodného chování v "lepší" restauraci.

Nelíbí se mně, jak restauraci, personál a ostatní hosty představuje jako snoby, čímž takové chování jaksi "legalizuje", ukazuje, že slušné chování a etiketa jsou jen pro snoby, a jako by dávala najevo, že se máme chovat "uvolněně" - no, jako prasata. Ale taková restaurace není nějaký pajzl v Nuslích nebo domácí gauč u televize. Nosit si do restaurace vlastní kečup... A vůbec - zelenina s kečupem?

Před pár lety přijeli moji známí z Francie. Chtěl jsem jim ukázat Prahu, a večer jsme chodili do dobrých restaurací. Oblékli jsme se neformálně, tedy světlé kalhoty, košile s rozhalenkou a sako, což mně do hotelu Imperial připadá jako přiměřené oblečení. Personál vypadal jako v té reklamě: profesionální, neustále nás obsluhovali, přisunovali židle, dolévali nápoje, nemuseli jsme se o nic starat. Ovšem u vedlejšího stolu seděla skupina amerických turistů, které mně Ed Sheeran připomněl. Bylo léto, takže na sobě měli typický letní úbor amerického turisty - nylonové šortky, které normální člověk nosí leda tak na koupališti, nátělníky, žabky, a takové ty pytle na cvičky, které u nás tehdy zatím ještě nebyly tolik in. Chovali se hlučně, na židlích se rozvalovali, a chovali se, jako kdyby byli ve dvě ráno v Mekáči. Pochybuji, že v USA by je takto oblečené do podobné restaurace vůbec pustili. Ve Velké Británii zase některé restaurace třeba na svých internetových stránkách přímo uvádějí, že vás tam bez dlouhých kalhot, košile, kravaty a a saka nepustí.

Začněme tím, jak je Ed oblečený - kostkovaná flanelka a batoh. U nás oblíbený outfit buranů návštěvníků Národního divadla v Praze, což vypadá hrozně, a jen to svědčí o nedostatku vychování. "Bla, bla, bla, ..." To mně připomíná reklamu "kostka ve skluzu", která zesměšňuje gastronomii, a vyzdvihuje fastfoody. Toto je něco podobného. Proč jít na dobré jídlo do dobré restaurace, když tam můžete přijít jako vagas, a na jídlo napatlat kečup? Mimochodem, v takové restauraci by mu napřed nalili víno a vodu, a pak až podávali - studený - předkrm. ;) Prosím, řekněte mi, že takovým způsobem si kečup nikdo "nestříká" na talíř, a že je to zhovadilost. Nebo ne?!