čtvrtek 22. ledna 2015

Kostkované sako a pletená kravata


 photo pletena-kravata-kavaliers_01_zps865b2105.jpg

 photo pletena-kravata-kavaliers_03_zps135c822b.jpg

 photo pletena-kravata-kavaliers_06_zps5c3d79d1.jpg

 photo pletena-kravata-kavaliers_07_zps14d0ef42.jpg

 photo pletena-kravata-kavaliers_08_zps8874d477.jpg

 photo pletena-kravata-kavaliers_09_zps30be9ff6.jpg

Už na střední jsem moc chtěl pletenou kravatu, ale sehnat je u nás tehdy snad nešlo, a tak jsem nosil jen tu jednu modrou, kterou ve svých mladých letech nosil taťka. Od té doby jsem si jednu dvě pořídil, ale potěšilo mě, když jsem se dověděl o pletených kravatách Kavalier's. Vybral jsem si vínovou, která se mně líbila nejvíc. 

Vzal jsem si ji k saku, které jsem si koupil v Berlíně na blešáku, kalhotám Gant a košili Hawes and Curtis. K tomu Happy Socks z Urbanluxu, polobotky Allen Edmonds, kabát a šál ze sekáče, manžetové knoflíky/uzlíky z Le Premier v Pánské pasáži, kapesníček Gant a hodinky Festina ze Slevomatu.

pondělí 19. ledna 2015

Klíčenka Louis Vuitton


 photo lv-klicenka_01_zps6f902630.jpg

 photo lv-klicenka_02_zps85b5e601.jpg

 photo lv-klicenka_03_zps1cad3c7b.jpg

 photo lv-klicenka_04_zps126a717f.jpg

 photo lv-klicenka_05_zpsde72f2bf.jpg

Sháněl jsem malou peněženku nebo pouzdro na ty večery, kdy se mi nechce tahat celá peněženka se všemi kartami a doklady. Mojí podmínkou bylo, aby se tam vešly peníze, platební karta, občanka, a nejlépe i klíč. Dále muselo být malé. Malé tak, aby se mi vešlo do kapsy saka a do kapsy kterýchkoli džín a nedělalo nevzhlednou vybouleninu. Ideální jsem našel u Louis Vuitton :)

středa 14. ledna 2015

Lesk a bída spolupráce návrhářů s H&M


 photo 1_Karl-Lagerfeld-for-HM-2_zps0cd429dd.jpg

Dlouho jsem přemýšlel, zda mám tento článek zveřejnit nebo ne. Nakonec jsem se rozhodl, že ano, protože o tomto tématu musím stále přemýšlet. Každý rok jsem totiž napjatě čekal, kdo bude oním návrhářem, jehož kolekci uvede H&M v listopadu do svých prodejen – pardon – jedné prodejny v pražském Myslbeku. Idea je skvělá, ale jak už to bývá, skutečnost je jiná.

Před deseti lety to bylo poprvé, co s tímto švédským řetězcem spolupracoval slavný návrhář. Nebyl to nikdo jiný než Karl Lagerfeld, který už přes dvacet let navrhuje kolekce pro Chanel a Fendi. Zalíbil se mu ten nápad: zpřístupnit vysokou módu běžným smrtelníkům. A tak uvedl kolekci, na které byl jasně znatelný jeho rukopis. Jeden příklad za všechny - košile s vysokými tuhými límci, jimiž je tak proslulý (a pro které bych vraždil). Takže teoreticky jste si mohli pořídit stejný outfit, jako nosí sám Lagerfeld, ale zaplatit za něj podstatně méně.

 photo wang_x_hm_00_zpsaaad942b.jpg
Trefný komentář designéra Jana Čapka, který napsal pod fotku na svém facebookovém profilu.


Ale jak to dopadlo, asi všichni víte. Oblečení a doplňků H&M vyrobilo tak málo, že se na většinu zákazníků vůbec nedostalo. A to Lagerfelda pochopitelně naštvalo. A zákazníky H&M také (a řekl bych, že je to štve každý rok). Podle Lagerfelda tak H&M zklamalo spoustu fanoušků, na které nic nezbylo, a jakékoli další spolupráce s řetězci se zřekl.

Namísto toho, aby H&M zpřístupnilo oblečení slavného návrháře davům, vytvořilo jen další druh snobárny. Udělalo z toho něco výjimečného. Kolekce návrhářů každoročně doprovází masivní mediální kampaně, bloggerky vlhnou a doufají v obdarování showroomem, a pubertální dcerky bohatých rodičů stepují už od kuropění před Myslbekem, aby si tam koupily ty boty/kabelku/cokoli, co viděly na plakátu. Zatímco ti, kteří nebydlí v Praze nebo nemají možnost vypravit se tam za svítání toho dne, kdy jde kolekce do obchodů (protože o několik málo hodin později už to nemá smysl – všechno je pryč) si jen naštvaně stěžují na Facebooku, proč to sakra neprodávají i v H&M v jejich městě.

 photo 10_versace_zps05ea85be.jpg

Pokud vás neodradí fakt, že nejlepší kousky vykoupili VIP večer předem, systém náramků a časově omezená doba nákupu a rozhodnete vystát tu frontu jako za komančů na banány, zjistíte, že to, co jste chtěli, bylo stejně hned vyprodané, protože toho měli jen pár kousků. V horším případě zjistíte, že vytoužený kousek do ČR vůbec nepřišel. Jednou jsem tak procházel kolem lačného davu před Myslbekem a zahlédl draze oblečeného rusky mluvícího muže, jak mává penězi a přemlouvá dívky v davu, aby svůj náramek pro dřívější dobu nákupu přenechaly za úplatu jeho dcerce. Připadalo mi to hrozně smutné a děsivé najednou. Na druhou stranu jsem měl škodolibou a politicky nekorektní radost při vzpomínce na tu scénu z Občanského průkazu, kde Rusanda v kožichu skoupila všechno maso a ostatní utřeli.

 photo 9_lanvin_1_zpsc431aad8.jpg

Měl jsem to štěstí, že před uvedením kolekce Lanvin (která je moje nejoblíbenější) jsem s H&M nafotil fotostory pro Fashionbook a H&M se mi štědře odvděčilo náloží kousků z této kolekce. Ale stejně jsem se do Myslbeku vydal, protože jsem toužil po těch slunečních brýlích. Sluneční brýle a další levnější doplňky patří k těm, které všichni chtějí a jsou první pryč. Hned na nich poznáte rukopis návrháře, nemusíte je zkoušet, moc nestojí a dobře se prodávají na Ebay poté, co si s nimi uděláte pár selfíček na instagramu a obrazíte pár večírků, kde vám je budou všichni závidět. Podle slov manažerky prodejny (která, mimochodem, na mě několik měsíců předtím dala zavolat policii, protože jsem prý kradl a po ponižujícím dvouhodinovém zadržování, šacování a vyslýchání policií, urážení příslušníkem ochranky a konečným dokázáním své neviny se mně ani nikdo nikdy neomluvil) jich přišlo jen pár kousků a „protože po otevření dveří se na ně všichni vrhli a během pár vteřin byly pryč.“ Naštěstí pro mě jsem ukořistil ty úplně poslední, vystavené na figuríně ve výkladu.

Právě tato kolekce byla ta, na kterou se valila kritika za kvalitu zpracování. Na šatech se páraly lemy a třepila zakončení, boty prý byly hrozně nepohodlné. Teď po čtyřech letech musím říct, že to s tou kvalitu opravdu nijak valné nebude. Ten nádherný modrý dlouhý dvouřadý kabát z této kolekce nenosím příliš často, spíše výjimečně – přeci jen mám dalších asi patnáct kabátů – a přitom je vlněná látka na některých místech prošoupaná a žmolkovatí, což se mi neděje ani u kabátů z běžných kolekcí H&M, které už mám roky a nosím je mnohem častěji. Podšívka se na jednom místě „rozjela“, takže je tam teď díra, jejíž okraje spojují jen zbývající vlákna a většinu knoflíků jsem také musel odpárat a přišít znovu, protože odpadávaly. A trench coatu z té stejné kolekce se už od začátku pářou další a další švy. Na druhou stranu musím říct, že šest let starou, koženou peněženku z kolekce Jimmy Choo jsem až letos na jaře vyměnil za jinou (tady tuto), protože jsem chtěl menší. A kromě ošoupání chromu z ozdobného cvočku vypadá jako nová.

 photo wang_x_hm-ebay_02_zps3bdf0e23.jpg

V zahraničí to celé nabylo ještě další rozměr. Je spousta těch, kteří se vydali vykoupit must-have kousky, aby je vzápětí vystavili na Ebay. A vy můžete být maximálně nasraní. Schválně jsem se podíval v den uvedení letošní kolekce Alexandra Wanga na Ebay.co.uk. Už tam bylo několik set kousků. A to bylo jedenáct hodin našeho času, tedy řekněme dvě hodiny po začátku prodeje. O dvě hodiny později už jich tam bylo asi 1500. A za nehorázné sumy. U nás to nefunguje, protože tady většina lidí Aukro a systém nákupu a prodeje v aukci prostě nechápe.

Takže ty kolekce nekupuji, protože mačkání se v davu nadržených puberťaček jsem se nabažil, když jsem na střední jezdíval na velké koncerty. Ale stejně každý rok myslím na to, kdy už ohlásí další spolupráci, abych pak zjistil, že si z ní stejně nic nekoupím. Protože vstávat v pět ráno v půlce listopadu a mrznout několik hodin na jedné z nejfrekventovanějších pražských ulic před zraky kolemjdoucích, ťukajících si na čelo nebo nostalgicky vzpomínajících na fronty před Tuzexem, to není nic pro mě.

pondělí 12. ledna 2015

Béžový kabát a kožešinový límec


 photo bezovy-kabat-s-kozesinou_01_zps843390b1.jpg

 photo bezovy-kabat-s-kozesinou_02_zps60ce7fc0.jpg

 photo bezovy-kabat-s-kozesinou_03_zps9a23a076.jpg

 photo bezovy-kabat-s-kozesinou_04_zps1979ca60.jpg

 photo bezovy-kabat-s-kozesinou_05_zpsa2071f98.jpg

 photo bezovy-kabat-s-kozesinou_06_zpsf57a59b8.jpg

 photo bezovy-kabat-s-kozesinou_07_zps429cfeec.jpg

 photo bezovy-kabat-s-kozesinou_08_zps36c28f58.jpg

To jsme si tak před Vánoci se Sandrou vyšli na procházku, pořídili pár fotek a pak se uchýlili do kavárny NONA v Nové scéně, kde jsme procházeli staré knížky - mají tam knihovnu, do které můžete odnést knížky, které už nechcete anebo tam najdete něco pro sebe.

Na sobě mám béžový kabát Gant, ke kterému jsem připnul kožešinový límec koupený ve SCORO COCO, džíny Levi's 522, svetr s buldočkem a ponožky také z Gantu, polobotky Allen Edmonds, vintage rukavice a tašku Poon ze Slevomatu. 

čtvrtek 8. ledna 2015

Clinique Sonic System


 photo clinique-sonic-system_01_zpsb1e75888.jpg

 photo clinique-sonic-system_02_zps3befe73d.jpg

 photo clinique-sonic-system_03_zps9241ec75.jpg

Konečně k nám dorazila dlouho očekávaná novinka - Clinique Sonic System Purifying Cleansing Brush - sonický, neboli vibrující kartáček na čištění pleti. Mám jej už nějakou dobu a hned po několika dnech jsem si všiml, že pleť je svěžejší a na dotyk hladká. Teď, po třech týdnech používání vidím a cítím, že pleť je čistější, hladší a černé tečky - ucpané póry - kolem nosu jsou také pryč!

 photo clinique-sonic-system_04_zps1f90580b.jpg

 photo clinique-sonic-system_05_zps5ce0adb0.jpg

Sonický kartáček Clinique se má používat půl minuty ráno a večer. Já jej večer používám minutu, abych se opravdu důkladně zbavil všech nečistot. Ráno, kdy pleť není tak špinavá, pak půl minuty. A jak to tak přesně vím? Po zapnutí kartáček jede třicet vteřin a pak se sám vypne.

Bílé štětiny kartáčku jsou jemnější, zelené jsou zkosené a hrubší, abyste se s nimi lépe dostali k problémovým místům, tzv. t-zóně - po stranách nosu a na čele. Celý kartáček je vodotěsný, takže se snadno omývá a na jedno nabití vydrží opravdu dlouho. 

 photo clinique-sonic-system_06_zps290109da.jpg

 photo clinique-sonic-system_07_zpse900b6f5.jpg

Praktický kryt na štětiny pro lehký převoz na cestách.

 photo clinique-sonic-system_08_zps7c9a42ec.jpg

Kartáček navlhčíte pod tekoucí vodou, nanesete trochu mýdla a krouživými pohyby čistíte obličej. Dá se použít tuhé i tekuté mýdlo z klasické třífázové řady Clinique nebo tento pěnivý krém určený speciálně pro Cliniqeu Sonic System. 

Jak jsem na začátku nastínil, jsem z kartáčku nadšený. Z pleti odstraní veškeré nečistoty, takže když pak používám exfoliační vodu, tampon je úplně čistý. Pleť je viditelně čistější a hladká, a začnete si toho všímat po několika dnech používání. Ucpané póry kolem nosu jsou také minulostí, a  to se mi je doteď nepodařilo ničím jiným vyčistit, možná tak Glam Glow, ale její používání je poněkud nákladnější. Po pár dnech po používání mi sice vyrašilo pár pupínků, ale to je přirozený proces čištění pleti, a po pár dnech zase zmizely a od té doby má pleť září!

úterý 6. ledna 2015

Czech Fashionisto jako módní policie pro časopis Exkluziv


 photo exkluziv-modni-policie_02_zpsbcadd86b.jpg

 photo exkluziv-modni-policie_03_zps5ae864dd.jpg

 photo exkluziv-modni-policie_04_zps3487c537.jpg

Před Vánoci mě oslovila redakce nově vznikajícího časopisu Exkluziv, jestli bych pro ně nechtěl psát módní policii. Napřed jsem váhal. Když je člověk moc hodný, tak to čtenáře nebaví. Když je moc zlý, budou hned hejtovat (jako Františku). Ale nakonec jsem přijal a příští týden vychází třetí číslo. Tak si mě nenechte ujít! :)

pátek 2. ledna 2015

Pět let s diářem Louis Vuitton


 photo lv-agenda-2015_01_zps41045b96.jpg

 photo lv-agenda-2015_02_zps15f39a04.jpg

 photo lv-agenda-2015_03_zps24473b01.jpg

 photo lv-agenda-2015_04_zpscbaf7382.jpg

 photo lv-agenda-2015_05_zps5103c1e1.jpg

 photo lv-agenda-2015_06_zpse331caec.jpg

 photo lv-agenda-2015_07_zpsf21eb880.jpg

 photo lv-agenda-2015_08_zpsb40dd129.jpg

 photo lv-agenda-2015_09_zps95041624.jpg

 photo lv-agenda-2015_10_zpsb75fc732.jpg

Když jsem se na blogu zpětně díval, jak dlouho už vlastně diář Louis Vuitton mám, překvapilo mě, že je to už dlouhých pět let! Kolik jsem toho do něj už napsal, kolik toho se mnou zažil a procestoval. Neustále jej nosím u sebe a je stále jako nový! Používám jej nejen jako kalendář, ale v zadní části mám také volné listy na psaní poznámek.

Každý rok napjatě otevírám krabičku s novými listy, abych si spravil náladu  a vzpamatoval se ze šoku poté, co jsem za ně v Pařížské zaplatil sumu, která je čím dál nehoráznější. Letos mají listy nově zlatou ořízku a mezi jednotlivými měsíci je vždycky kresba nějakého města a krátký text. Připadá mi sympatické, že je to tam jen ve francouzštině a (asi) japonštině :) Skládací mapa je tentokrát v sépiové barvě, ale chybí mi každoroční nálepky piktogramů - třeba nálepka s cocktailovou skleničkou. Tu si pak do diáře vlepím a napíšu jen s kým, kde a kdy. Naštěstí mi ještě nějaké zbývají z minulých let :)

A co vy, s jakým kalendářem jste letošní rok začali vy?

úterý 30. prosince 2014

Kterak se obléci slavnostně


 photo slavnostni-obleceni_01_zps03f78647.jpg

Spousta bloggerů (nebo spíše bloggerek) na závěr roku bilancuje (rozumějí postuje koláže z instagramu, fotky sebe sama ve sportovním oblečení a s vegan burgery, paleo muffiny a raw špagetami, a píše o svých nejoblíbenějších kosmetických produktech uplynulého roku). Já rád píšu o tom, jací jsme v Česku burani a zase jsem na to musel myslet, když všude vidím tipy na outfity na silvestrovský večírek. Je to všude samý smoking a malé černé, slim oblek nebo uvolněné, ale přesto elegantní outfity, a já v duchu stejně vidím jen ty opilce v poněkud těsných tričkách Abercrombie & Fitch, vilně se vrhající do výstřihů lacině oblečených ženských, které dělají, že se jim to jakože nelíbí, aby hned nebyly za to, co se snaží říct svým vzhledem. Ti nad čtyřicet pak vypadají jako Škopek se Škopkovou a do svých škopků si u televize cpou chlebíčky s majonézou a zapíjí je nějakým šampíčkem - třeba demíčkem bohemkou.

Při této představě a při vzpomínce na slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa a na několik podobných akcích v dalších evropských státech, jsem si pro vás připravil článek podobného ražení.

 photo slavnostni-obleceni_02_zps43d48530.jpg

Na úvod tady máme britského herce Damiana Lewise, kterého si pamatuji z jedné z episod Hercula Poirota, Případ v ulici Hickory, nebo ze Ságy rodu Forsythů. Teď hraje v prý velmi úspěšném americkém seriálu Homeland. Za svůj přínos britskému filmu mu letos na podzim Vévoda z Cambridge předal Řád britského impéria. Na Anglii se mi líbí to, jak ctí tradice a znají etiketu. Možná ne všichni, ale rozhodně vědí, že když si jdou převzít státní vyznamenání, mají si vzít společenský oděv. Lewis je převzal v žaketu. Namísto klasické kombinace proužkovaných kalhot, šedé vesty a černého kabátce zvolil modrý komplet s ladící kravatou a prostým, ale elegantním bílým kapesníčkem.

 photo slavnostni-obleceni_03_zps65fda884.jpg

Ve Finsku letos také slavili výročí samostatnosti. Na gala večeru byly vidět různé obleky, ale těch zvláštně oděných tam bylo pomálu, většina na sobě měla fraky a smokingy, jak vidíte na fotkách. Protože kultivovaní lidé vědí, že večer se (a na oficiální státní akci) nosí večerní oblek. Kdo by to byl řekl, že? Damian Lewis zase ví, že na podobnou akci konané ve dne je slušné samozřejmé přijít v náležitém formálním obleku, tedy v žaketu. Vlevo je poslanec Ilkka Kanerva se ženou, vpravo poslankyně Jaana Pelkonen se svým manželem.

 photo slavnostni-obleceni_04_zps7887552b.jpg

U nás kraluje slavnostnímu oblečení režisér Robert Sedláček, který dostal medaili za to, že před prezidentskými volbami natočil film o Zemanovi Za zásluhy a na nejvýznamnější státní akt - předávání tohoto vyznamenání - přišel ve fleecové bundě, což je kus oblečení, jehož smysl nechápu. Je z neprodyšného polyesteru, takže je v tom horko, člověk se zpotí, pak se na vás mačká v tramvaji a vám se z toho smradu chce zvracet. Tehdy člověk pochopí, proč Pražáci říkají tramvaji socka.

Vzpomínám si na jeden pořad o Soni Červené, kterou spíše než jako úžasnou operní pěvkyni znáte jako kunsthistoričku z Pupenda. Mluvila tam o svém myslím pradědovi, kterému měl být na c. a k. rakouském dvoře udělen šlechtický titul. Ale protože odmítl přijít v povinném redingotu (tehdejším formálním denním obleku), který by si musel dát ušít, na dvůr jej vůbec nepustili a žádný titul nedostal. A dnes na Pražský hrad pouští kdejaké burany ve fleecové bundě, kteří svým demonstrativně buranským chováním šlapou po odkazu našich předků a po tisícileté historii sídla českých vládců... a prezidentů. 

A pokud vím, i křovák se upraví jinak na lov a jinak na slavnost - i když to z našeho pohledu může být jen primitivní poskakování kolem ohně. Proč to nedokáže rozlišit pan Sedláček, kdoví...

Nechci, abyste si teď mysleli, že vás nutím, abyste si na Silvestra oblékli smoking. Ať si každý nosí co chce. Ale pokud dospělý člověk nezvládá základní pravidla společenského chování a oblékání a to ani tehdy, když se účastní oficiální události státního významu, je tu něco špatně a budu o tom znovu a znovu psát.

středa 24. prosince 2014

Veselé Vánoce!


 photo vesele-vanoce-2014_zps707878e2.jpg

Přeji vám všem krásné Vánoce! Doufám, že si užíváte chvíle štěstí a pohody s těmi, které máte rádi :)