Zahrady zámku Mikulov

S Katkou z blogu Malá štěstí, která ráda fotí, jsme si udělali výlet do Mikulova a nafotili už skoro letní outfit. Sice je pořád jaro, ale slunečné počasí a teploty kolem pětadvaceti stupňů říkají něco jiného. Vlastně je škoda, že jaro jako roční období zmizelo. Před měsícem jsem ještě nosil kožich, a teď je venku počasí na šortky a krátký rukáv.

Vzal jsem si světlý lněný oblek. Len je prodyšný - ideální látka pro letní oblečení. Bohužel se však mačká, ale zase se neobléká ke společenským událostem, takže to nevadí. Košile je značky Smart Men., odkud mám také hedvábnou kravatu a bavlněný kapesníček v kapse saka. Objednal jsem si ji naslepo a příjemně překvapila. Velice příjemně. Ze všech konfekčních košilí, které mám, mně sedí nejlépe. Límec i manžety jsou tuhé, jak to má být u společenské košile, a látka, ze které je ušita, vypadá moc dobře. Slaměný žirarďák Stetson mám už dva roky, a protože se mě často ptáte, odkud jej mám, měli byste jej sehnat v obchodě Bella Hats na Národní třídě. Ponožky jsou z Ponožkovic, a rámové polobotky Loake z Le Premier.

Obzvláště nadšený jsem z manžetových knoflíčků Yabloglass, které jsem nedávno objevil. Jistě jste slyšeli o jablonecké bižuterii a skleněných knoflících. Kdo také ne, že? Yabloglass je sice mladá firma, ale používá původní jablonecký skleněný knoflík jako hlavní součást klasického manžetového knoflíčku na pánské (a dámské) košile. Firma sídlí v Jablonci nad Nisou, jejich předkové se živili mačkáním knoflíků v jedné z posledních továren na Hraničné a rodinné driketě (= dílně pro výrobu mačkaných skleněných knoflíků) na Horním Maxově. K výrobě skleněných knoflíků ještě dnes používají původní postupy, ale také nástroje – kleště, razidla a vzorníky dochované z meziválečného období, které pamatují poslední světovou slávu jabloneckého knoflíku. Jsou nádherné. Pokud mě sledujete často, víte, že mám rád klasiku a staré doby. A tady se snoubí obojí - tradiční zpracování v designu, který sice vypadá jako art déco, ale zároveň je nadčasově elegantní. No nejsou úchvatné? :)

Modrý oblek a košile na míru

Modrý oblek Galard už mám nějaký ten pátek, vesta a manžetové knoflíčky jsou ze sekáče, kravatu Hermès jsem dostal darem od kamarádky, rámové boty jsou od české značky F. L. Popper a košile na míru je šitá u brněnské značky uty.

Líbí se mně proužkované košile s bílými límečky a manžetami - připomínají mně doby, kde se škrobené manžety a košilové límečky odepínaly, aby se nemusela prát celá košile, ale jen její části, které se nejvíce ušpiní. Obvykle byly bílé, aby se mohly vyvařovat a škrobit, aniž by se poškodila barva. Podobnou košili jsem už měl, ale dnes je mně malá, tak jsem si nechal ušít tuto. Opět jsem chtěl košili s dvojitými manžetami a kulatým límečkem. A také jsem chtěl zase košili, která mně dobře padne, protože konfekce je sice fajn, ale ne vždy dobře sedí, a dát si ušít košili není o tolik dražší než si ji koupit kvalitní kousek v obchodě.

Nechal jsem si ušít na míru tuto od uty. Na stránkách mají skvělý konfigurátor, kde si vyberete střih košile, látku, typ límečku a manžet, barvy, knoflíky, barvy obšití a další detaily, můžete si na ni nechat vyšít monogram, a košile s z látky a s detaily podle vaší volby se vám ihned ukazuje, takže máte představu, jak bude vypadat. Dávat si šít na míru svádí k různým zvěrstvům a prohřeškům proti dobrému vkusu, a tak na stránkách píší: "Kapsičky na košili nebo krátký rukáv není ok. Proto nic podobného v naší nabídce nenajdete." Soustředí se tady spíše na klasické košile na každodenní nošení do práce, na volný čas nebo ke slavnostním příležitostem. Šílenosti, kde má každý knoflík jinou barvu vám neudělají :) 

Nakonec zadáte míry. Je to celkem snadné. Lepší je požádat někoho jiného, ať vás změří podle přiloženého návodu a instruktážního videa. Ušití trvalo asi tři týdny a stejně jako všechny košile od uty. stála 2.290 korun bez ohledu na velikost, použitý materiál a zvolenou specifikaci, a v ceně je i poštovné.

S výsledkem jsem velice spokojený. Košile je dost dlouhá, aby nevylézala z kalhot (i když na to už také existuje pomoc), trochu zúžená, ale poskytuje dost volnosti - nechtěl jsem ani slim střih, ani "noční košili", ale něco mezi tím, v čem se budu cítit pohodlně. Manžety a rukávy jsou dost tuhé na to, aby držely tvar, ale dost měkké na to, aby byly pohodlné, a knoflíček u krku se zapíná bezproblémově. Látka je příjemná, z čisté bavlny, a také se dobře žehlí ;)

Nosíte košile na míru nebo si kupujete konfekční? A co další oblečení, obleky či kabáty? Dáváte si něco šít nebo vám konfekce padne a jste s ní spokojeni?

Vínový blazer Galard

Toto sako jsem získal zajímavým způsobem. Potkal jsem jednoho z čtenářů mého blogu. Jen jsme se pozdravili, ale za nějakou dobu se mně ozval, že doma dělá čistku, a protože jsme podobně velcí, zda bych pár kousků nechtěl. Domluvili jsme si sraz v kavárně a kolem stolku, u kterého seděl, visela spousta ramínek s vaky na šaty a na stole ležely doplňky. On mně ty věci postupně ukazoval a vyprávěl, kde a jak k nim přišel... Byla tam spousta krásných věcí, a protože mně seděly, dal mně je všechny. Nepřál si, abych jej někde jmenoval a já jsem mu vděčný, protože jsem nejen získal krásné věci, ale když něco dostanete, máte z toho větší radost, než kdybyste si to koupili, a ta věc má příběh.

Tento blazer z měkké vlněné látky, která připomíná těžší "tričkovinu" bylo šito na míru v salonu Galard a má funkční knoflíky na manžetě, takže ani osmnáctiletý gentleman nemůže nic namítat. Kalhoty jsou z H&M, boty Loake, moje oblíbené zmrzlinové Happy Socks mám z Urbanluxu, manžetové knoflíčky Swarovski, prsten ze starožitnictví a brož do klopy jsem dostal k Vánocům.

Tvídové sako a ascot tie

I když je květen, máme celkem studené počasí, a tak jsem ještě - a už asi naposledy - vytáhl tvídové sako a rukavice a také svůj nový šátek, nebo ascot-tie, chcete-li. Máte raději chladno nebo už máte té zimy plné zuby a těšíte se, až bude krásně a teplo? :)

Na sobě mám džíny Levi's, tvídové sako H&M, košili Carven, šátek (ascot tie) Scoro Coco, vestu ze sekáče, rukavice Engelmüller, starožitné manžetové knoflíčky a prsten, ponožky Pietro Filipi, rámové polobotky F. L. Popper a náramky z polodrahokamů, ten hnědý z tygřího oka je Lavaliere.

Duffle coat Blažek a aktovka Elega

Duffle coat je ideální kabát na každodenní nošení během zimy. Svoje jméno dostal podle belgického města Duffel, kde se vyráběla hrubá vlněná látka, ze které se původně šil. Charakteristické znaky tohoto kabátu je zapínání na tři nebo čtyři olivky, které umožňují snadné zapnutí, i když máte na rukou rukavice, veliká kapuca připevněná k límci, který se dá zapnout až k bradě, a dvě velké našité kapsy. Dnes se dělá z jemnějších látek a kratší (do půli stehen).

U nás se mu říkalo montgomerák podle jména nejstarší firmy, která tyto kabáty od roku 1890 dodávala britskému královskému námořnictvu a dodnes je vyrábí. Ale stejně jako u jiných druhů oblečení nebo bot název upadl v zapomnění a nejspíše se s ním setkáte pod anglickým názvem duffle coat.

Je pohodlný, zahřeje, a - teď nemohu najít, kde jsem to četl - ale jako jediný buďto z volnočasových kabátů nebo z kabátů s kapucí se hodí také k obleku. Do zimy se hodí hlavně proto, že zahřeje, má kapuci, která je velká a dá se dobře zapnout, takže chrání před chladem a hlavně sněhem či deštěm. Do prostorných kapes se vejde spousta věcí a také si v nich můžete zahřívat ruce. Takže až vám někdo bude tvrdit, že ve městě musí v zimě a sněhu nosit ohavnou trekovou bundu v barvě, která usnadňuje nalezení jeho zohaveného těla na vysokohorském ledovci, pak kecá, protože duffle coat skvěle chrání před nevlídným počasí a navíc vypadá dobře jak k džínám, tak k obleku.

Ve výprodeji jsem si pořídil tento krásný duffle coat Blažek. Měl jsem modrý duffle coat z Háemka, ale chtěl jsem nějaký hezčí a kvalitnější, a modrý. Navíc Blažek nabízí také prodloužené velikosti a oblečení vám upraví na míru, takže mně také lépe padne a pohodlně se pod ním nosí i sako. Také mě příjemně překvapilo, že má všechny výhody duffle coatu, narozdíl od toho z H&M, který tak jen vypadal.

Na sobě mám kromě toho kalhoty H&M, košili Carven, vlněné sako ze sekáče, kravatu Gucci, ponožky Happy Socks a polobotky Loake z Le Premier. K tomu mám aktovku české firmy Elega rukavice české firmy HVD rukavice, koupené v tom obchůdku s rukavicemi, koženými doplňky a kožešinami v Železné ulici, a manžetové knoflíčky z vetešnictví.

Bílý smoking

Už dlouho jsem toužil po bílém smokingu. Ale není to zrovna kousek, který bych nosil tak často, aby se mně do něj vyplatilo investovat, protože bílá (především u smokingu) je spíše letní barvou, a není úplně na běžné nošení, protože se lehce ušpiní, co si budeme povídat.

Až jednou se na mě v jednom břeclavském sekáči usmálo štěstí, a hned vedle fraku, který mně padl jako ulitý, visel tento smoking. Je vlastně krémový, ne sněhově bílý, z jemné vlněné látky, stál - stejně jako frak - směšných 20 korun, a v pase byl trochu volnější, což ale švadlena lehce spravila :) 

Manžetové knoflíčky a prsten mám ze starožitnictví, motýlek a košile jsou také ze sekáče, kalhoty H&M, polobotky Grenson, kytička na jehlici v klopě je ze Zary. Marně sháním lakovky, nejlépe střevíce, ale v mojí velikosti je dělají snad jen luxusní britské značky, které je prodávají asi za 300 liber. 

Co vy? Nosíte smoking? A troufli byste si na bílý? :)