Poklad ze sekáče

Minulý týden jsem toho v sekáči hodně pořídil. Po úterním úspěchu jsem pro vás napsal článek o tom, proč neumíte nakupovat v sekáči, ale v sobotu jsem zašel ještě do břeclavské prodejny Genesis, kde mají úplně všechno za 39 korun. Ať už je to tričko, svetr nebo kabát. Je v krásném stavu, jako nový. U minulého článku o tom, proč neumíte nakupovat v sekáči, jste se mě ptali na adresy sekáčů, tak tady jeden máte, Genesis je všude. A i když je v tom břeclavském vše jen za 39 korun, vidíte, že i tam se dají najít poklady. :)

Nevím, zda má tento kabát nějaký "správný" název, ale říká se mu dubeňák. Pocházím ze Slovácka, kde se takový tradičně nosil v zimě ke kroji, a pokud jste sledovali Slovácko sa nesúdí, jistě jste jej tam zahlédli. :D Asi v sedmdesátých letech se dubeňáky objevily v běžné pánské módě, a jejich trend se pořád vrací. Je to kabát z ovčí kůže i se srstí. Zvenku je broušená kůže a vlna na vnitřní straně, takže je krásně hřejivý.

Už dlouho jsem takový chtěl, a minulý týden jsem na jeden konečně narazil ve zmíněném sekáči. Džíny jsou značky Levi's, jiné ani nenosím, vlněný svetr taktéž z toho sekáče, a rukavice od české značky Engelmüller. Ty jsou naprosto úchvatné, a i když je mám už, tři roky, pořád se na ně nemůžu vynadívat. Jsou z kvalitní hovězí kůže, a mají zapínání jako za starých časů - koneckonců jsou vyrobeny podle modelu z roku 1937. Najdete je tady.

Jaro je (skoro) tady!

Jaro je téměř tady, i když o víkendu jsem na sobě měl ještě Levisku s kožíškem. Tyto fotky vznikly první jarní den a je to outfit, který nosím do města na běžné nošení, když si vyřizuje různé pochůzky, nákupy a podobně. 

Po zimě jsem opět vytáhl svůj oblíbený trench coat Blažek, kterého si můžu užívat jen na jaře nebo na podzim. Vlněný svetr jsem objevil v Marks and Spencer, když jsem chtěl využít dárkový poukaz, který jsem dostal k Vánocům. Je lehký, ale přitom hřejivý, a dokonce má ochrannou známku Woolmark, což mě vzhledem k podílu polyesteru v M&S docela překvapilo, a stál, myslím, 1200, což je fajn cena.

Levis 512 jsou můj oblíbený model už dlouho. Cítím se v nich velice pohodlně, a na Okounovi mají co hejtovat, takže jsou všichni spokojení. :) Ponožky jsou Happy Socks z kolekce dressed. Jsou delší, z česané bavlny a už na pohled jemnější než klasické Happy Socks, takže se dobře hodí i do obleku, jak název napovídá. Rukavice jsou od české firmy Engelmüller, hodinky Wenger a polobotky Loake.

Back to black

Na střední jsem nosil hodně černou barvu, a od té doby jsem se k ní vracel jen občas, a teď ji nosím snad jen na pohřby, večírky, na formální události, anebo když chci vypadat neutrálně či nevyčnívat. Kromě formálního černého kabátu vlastně jiný nemám, tak jsem si pořídil tento z aktuální kolekce od Blažka s velkým přeloženým límcem, který se mně líbil už na přehlídce. 

I když si na sebe vezmete jen jednu barvu, můžete si s ní trochu pohrát. Při nošení jedné barvy je dobré kombinovat různé látky a materiály, protože jejich textury vytváří hezký efekt, a nevypadá to tak jednolitě. U černé to není úplně patrné, ale ano, i černá má různé odstíny. Bavlněné džíny jsou hodně tmavé a matné, zatímco vlna kabátu se na světle trochu leskne a má tak namodralý odstín. Šál ze sametu je schválně šedý, abych narušil jednolitost, podobně jako ponožky, které mně úplně náhodou ladí s vnitřkem tašky. :D

K tomu jsem si vzal černé Levisky, sametovou šálu Dolce & Gabbana, boty Alfred Sargent, leopardí Happy Socks (u nás seženete na Urbanlux.cz), a novou tašku mladé české značky Vactoh, kterou teď všude tahám. Rukavice české značky Engelmüller s kašmírovou podšívkou jsou z loňské kolekce (ale stále k dostání), a na ruce mám hodinky Wenger.

Barvy podzimu

Jak se na pár dnů ochladilo, hned jsem vytáhl svoje nejnovější úlovky ze sekáče - vlněné sako s hedvábnou podšívkou a vlněnou vestu s krásným vzorem. Chtěl jsem využít spadaného listí a udělat pár fotek se svými bígly, a to si říká o outfit inspirovaný anglickým venkovským oblečením. Co říkáte, povedly se? :)

Kromě saka a svetru ze sekáče na sobě mám košili Balmain, Levisky, rámové polobotky F. L. Popper, ponožky z Ponožkovic, rukavice Engelmüller a hodinky Wenger.

Jak nosit rukavice

Známé pravidlo praví "černé rukavice k černým botám, hnědé rukavice k hnědým botám". Co se týče historie a etikety odívání, je to podivnost, která se objevila teprve nedávno, asi kvůli mužům, kteří nemají cit pro oblékání. Pravidlo bych poupravil na "hnědé rukavice či boty nenoste s černými rukavicemi či černými botami" a naopak. Nevypadá to dobře. Na druhou stranu, zmíněné pravidlo v některých vzbuzuje mylný dojem, že jiné než hnědé a černé rukavice snad ani neexistují, natož tak aby se měly nosit. Nebo že boty, opasek a rukavice (a taška, peněženka, a co já vím co) by měly být úplně stejného odstínu jedné barvy, jak dokazují hejty na mém blogu, když si k hnědému opasku vezmu krémové rukavice.

Hnědé rukavice se vždycky nosily jen na venkově a k volnočasovému oblečení (a k hnědým botám), to ano. Ale černé rukavice se nosily pouze na pohřby a v období smutku, a běžně venku je nosilo jen služebnictvo a různí zřízenci. Obvykle se totiž k běžnému obleku nosily prací rukavice z jelenice, tedy semiše. Jedná se o vyčiněnou jemnou kůži vysoké lovné zvěře, ovcí nebo koz přirozeně světle nažloutlé barvy, a kromě rukavic se z ní dělají třeba bavorské lederhose. Anebo šedé rukavice, které se nosily k žaketu či redingotu a stresemannu, což na přelomu 19. a 20. a ještě před první světovou válkou nebylo nijak neobvyklé oblečení.

Černá s černou a hnědá s hnědou jsou tou nejbezpečnější volbou pro ty, kteří se v oblékání nevyznají. Kdysi existovaly tabulky, které přesně udávaly, jaké kombinace se hodí, a co k se nosí k čemu. A pokud chcete nosit rukavice, vlastně platí dodnes. Tedy kromě toho, že součástí sportovního oblečení je sako, nebo že na venkově se nosí tvídový oblek. ;) A semišové rukavice téměř upadly v zapomnění. 

To ale neznamená, že byste se měli bát barev. K hnědým botám a doplňkům si vybírejte odstíny od tmavě hnědé, s červeným nádechem, měděné, přes světlou až po žluté - tak, aby to ladilo ke zbytku. Dobře vypadá také zelená a světlejší odstíny modré. U černé je to v podstatě jedno, klasickou volbou gentlemana dříve bývala krémová a šedá. Pokud si nejste jisti, najděte si na internetu tabulku či takový kruh, který vám ukazuje, které barvy se k sobě hodí, a které ne.

Já nedám dopustit na dvě české firmy - známá Napa Dobříš a Engelmüller. Napa má poněkud děsivý e-shop a obvykle žádné zboží skladem, ale jejich rukavice najdete ve většině kožených galanterií, kde prodávají rukavice české výroby (třeba ten krámek v Soukenické). Engelmüller je celkem mladá firma budující na kdysi slavné značce koženého motoristického zboží, a podle mě to dělají velice dobře. Obě vyrábí u nás, a ručně. Napa má ceny dostupné pro každého, Engelmüller je poněkud dražší, ale cenový rozdíl je patrný už při pohledu na kůži rukavic, jejíž krásu a kvalitu musí poznat snad i amatér, a milovníci detailů jako já ocení rukavice se zapínáním či to, že textilní části rukavic na řízení jsou háčkovány ručně. Pak je tady slovenská firma GANE Leather, která šije rukavice a další kožené doplňky na míru.

Zatímco kdysi byly rukavice nezbytným doplňkem každé dámy i pána, a spíše než kvůli ochraně před chladem se nosily kvůli dodržování etikety, kdy bylo nevhodné ukazovat holé ruce nebo se jimi dotýkat ruky dámy, a jako ochrana přes špínou. Dnes jsou pouhým módním doplňkem a ochranou před chladem. Ale to neznamená, že nemají vypadat stylově, ne? ;)

Casual monday

Co nosíte ve volném čase, když jdete s kamarády na pivo nebo se jen tak projít, nakoupit, do kavárny, ... ? Oblečete si ráno to, co vás jako první napadne nebo přemýšlíte a oblékáte se podle příležitosti, abyste nevypadali nevhodně? Nebo na etiketu a pravidla slušnosti kašlete a máte nutkání dávat to všem najevo lyžařskou bundou a rejoickami, které nosíte pořád? :) Alexander Wang řekl, že  krásně se může obléci kdokoli. Ale to, v čem chodí ve volném čase je opravdu fascinující. A myslím, že má pravdu. Když znáte někoho jen v obleku, "domácí" fotka na Instagramu pak dokáže docela překvapit.

Na sobě mám svoje oblíbené Levisky, kabát Calvin Klein, rukavice Engelmüller, pérka Clarks a vlněný šátek ze sekáče.

Vintage kabát s kožešinovým límcem

Už bylo načase a ochladilo se natolik, abych vytáhl ze skříně svůj oblíbený  vintage kabát podšitý beránčí srstí s kožešinovým límcem. Je opravdu dobře ušitý a hezky hřeje :) Je mně jasné, že vegani by se mnou nesouhlasili a raději si koupili něco z polyesteru, co se bude rozkládat stovky let. Ale podle mně je ohleduplnější k přírodě přírodní materiál než umělina.

Na sobě mám džíny Levi's, svetr Gant, sluneční brýle Michael Kors, rámové polobotky Loake, rukavice Engelmüller, šála je z Galeries Lafayette, a v ruce tašku Gucci. Prsten ve stylu art deco ze 20. let mám z aukční síně Dorotheum.

Error on the moon

O výhodách merino vlny jsem psal v minulém příspěvku, ale ještě to zopakuji, protože z tohoto úžasného materiálu mám dnes na sobě opět svetr, podíl merino vlny mají také ponožky, a rukavice mají podšívku pro změnu z kašmíru. Merino vlna neškrábe ani nekouše, je tenká a lehká, prodyšná a v létě chladí a v zimě hřeje, nemačká a nevytahuje se, a mezi praními můžete oblečení z merino vlny nosit déle než třeba to z bavlny, protože nenasává pachy jako jiné materiály, a obvykle je stačí jen vyvětrat. 

Tento svetr u nás upletla česká značka Live Sweaters z extra jemné merino vlny. Motiv měsíce s obláčky (nebo vám to připomíná vytažené nitě?) inspirovaný japonskými textilními motivy vytvořila návrhářka Veronika Bratrychová.

Luxusní rukavice Engelmüller jsou také vyrobené u nás, z jemné jehnětiny, a jsou podšité kašmírem, takže krásně hřejí. Vlněnou bundu jsem si loni přivezl z Francie.

Letecká bunda je z Galeries Lafayette, džíny Levi's 522, svetr Life Sweaters, boty Nike, listopadové ponožky z Ponožkovic, sluneční brýle Blažek a rukavice Engelmüller.