Co nosím ve své tašce?

Pánové, nosíte svoje denní potřeby v elegantní tašce nebo po kapsách? Taška má tu výhodu, že se do ní vejde hodně věcí. Což se také může změnit v nevýhodu - najednou zjistíte, že s sebou taháte spoustu nepotřebných krámů. Což se často stává mně. Mám totiž tuto skvělou tašku Matt & Nat, do které se vejde všechno, co během dne potřebuji, ale unese také třeba laptop nebo menší nákup či několik lahví vína :)

Ze začátku jsem dlouho váhal, jestli si ji mám pořídit nebo ne. Je totiž docela drahá, i když je vyrobena jen z "veganské kůže", což jsem vždycky bral jako eufemismus pro hnusnou umělou hmotu. Ale musím říct, že jsem byl příjemně překvapený - umělá kůže v případě Matt & Nat vypadá velice dobře, žádný laciný vzhled jako u tašek z řetězců. Imitace kůže je velice dobrá, a hlavně - je velice odolná, rozhodě ji nešetřím. Nosím ji ze všech tašek nejvíce, právě proto, že se do ní toho tolik vejde, má popruh na rameno, a je velice odolná. Pořád vypadá jako nová!

DIÁŘ A ZÁPISNÍK

Jsem typ člověka, který co si nezapíše, to ihned zapomene. A to ještě musím myslet na to, abych si to svoje zápisky přečetl a věděl, co mám udělat :D Rád si všechno zapisuji, píšu termíny do kalendáře, dělám tabulky a seznamy, programy a úkoly na příští dny, ... A protože jsem si vždycky potrpěl na papírnické zboží, musím mít krásné zápisníky. Diář Louis Vuitton mám už pět let, pořád dobře slouží, a pořád si do něj poznamenávám důležitá data, schůzky, narozeniny a podobné.

Do toho černého zápisníku Leuchtturm si pak zapisuji denní programy, co nesmím zapomenout nebo třeba nákupní seznam vánočních dárků. Má kvalitní papír, kterým nepropíjí ani plnicí pero, a je na něm vyražen název mého blogu. Takový personifikovaný zápisník pořídíte na Penshop.cz (který má teď novou pobočku v Pánské pasáži), kde si můžete nechat vyrazit vlastní text na zápisníky Leuchtturm a Moleskine. U Moleskine je ražba dražší (musí se vyrobit drahé razidlo), takže se vyplatí spíše u většího množství kusů. Leuchtturm má ale stejně kvalitnější papír, na začátku sešitu je obsah, který si můžete vyplnit (stránky jsou číslované!) a můžete si na něj nechat vyrazit co chcete už od jednoho kusu :)

Světle modrý zápisník s mým monogramem je zatím nepopsaný, dostal jsem jej darem, a můžete jej pořídit na Monogramyshop.cz. Za hubičku dostanete sešit s tvrdými plátěnými deskami, na kterých je namalovaný monogram dle vlastního výběru.

NĚCO NA ČTENÍ

Vždycky u sebe nosím něco na čtení. Zpravidla nějaký časopis, většinou ForMen nebo ČiliChili magazín, které pravidelně odebírám, a knihu. Miluji romány Elinor Glynové (haha :), zrovna jsem dočetl Svůdné "něco" a jiné povídky, a teď čtu Sagen des klassischen Altertums, Báje klasického starověku od Gustava Schwaba, který převyprávěl klasické antické báje v letech 1838-1840 a je to něco jako Staré řecké báje a pověsti Eduarda Petišky u nás, ale mnohem lepší! :) Moje vydání pochází z doby někdy kolem roku 1900, kdy byly knihy ještě krásně vázané.

BRÝLE

Vždy s sebou nosím sluneční brýle, většinou klasické Ray-Bany, a dioptrické brýle, protože špatně zaostřuji, a i když je nenosím neustále, občas se mně hodí. Proto mám vždy při ruce ty z Opti24.

LÁHEV NA VODU

Nosím u sebe láhev s kohoutkovou vodou, protože mně připadá šílené neustále si kupovat předraženou balenou vodu, kde platíte hlavně za obal, který stejně hned vyhodíte. Dříve jsem k opětovnému používal lahve od minerálek jako Evian, protože u nás většinou dostanete vodu v lahvi o objemu půl litru nebo celý litr. Půl litru je málo a litrová láhev je zase velká a těžká na to, abyste ji celý den tahali s sebou v tašce. A pak jsem konečně objevil Slimbottle. Placatou láhev z tvrzeného plastu, která svým formátem A5 a tloušťkou asi dva centimetry pojme tři čtvrtě litru! Je neuvěřitelně skladná a praktická, vejde se i do malé a tenké tašky a je pevná a odolná. A tím, jak je hranatá a placatá si ji lehko zařadíte mezi zápisníky nebo složky, takže vám v tašce nebude stále padat. Za 350,- korun získáte krásný designový kousek. Mají také menší Slimbottle (0,5 litr), která se vejde i do psaníčka a větší (1,5 litr) do velkých tašek nebo do batohu.

TOALETNÍ POTŘEBY

Vždy u sebe nosím deodorant a parfém, které střídám, zrovna je to Balmain Carbone. Pak něco na osvěžení dechu - žvýkačky Orbit, Antiperle a lékořicové bonbóny z Francie, kdybych chtěl něco jiné chuti.

Protože mám suché ruce, nosím s sebou krém, zrovna teď je to Aésop, který u nás seženete výhradně v Ingredients Store, a který skvěle hydratuje, rychle se vstřebává a nemastí, a nádherné noví bergamotem a vetiverem. Také s sebou nosím antibakteriální gel L'Occitane s vůní levandule, který jsem omylem koupil na letišti v Bruselu - myslel jsem, že je to ten krém na ruce, se kterým jsem byl tak spokojený, ale nakonec jsem byl spokojený, i když to bylo něco jiného! :) Od L'Occitane mám i balzám na rty, který má skvělý poměr ceny a výkonu.

Dále u sebe nosím skládací hřeben Kent, vosk na knír, kdybych jej potřeboval upravit, pudr Clinique (na zakrytí náhle vyrostlého pupínku nebo pokud zrudnete, třeba když toho příliš vypijete) a kondomy - ty se hodí vždycky ;)

PENĚŽENKA

Samozřejmě, tu potřebuje každý. A já jsem si ke své tenké černé peněžence Bellroy vybral nádhernou hnědou alternativu od české značky Danny P., která je známá spíše v zahraničí, ale začíná se prosazovat i u nás. Je tenká, elegantní, z krásné voňavé italské kůže a kromě jedné dostatečně velké přihrádky na bankovky a kapsičky na mince má několik přihrádek na karty. I když ji naplníte kartami, moc neztloustne, takže v kapse nebude dělat nehezkou vybouleninu. A protože je z kůže dostatečně tuhé, časem získá patinu!

CIGARETY

Protože kouřím, nosím u sebe několik krabiček cigaret - abych je nemusel kupovat až mně dojde ta načatá... A k tomu popelníček, ať ty nedopalky nemusím házet na zem!

Bez čeho se neobejdete vy? :)

Ještě jeden podzimní outfit

Tady je pár fotek ještě z celkem nedávné doby, kdy stačilo vzít si jen vlněný svetr a bylo vám venku teplo. Dnes si přes něj musím brát kabát. Jak já mám rád podzim!

Na sobě mám svoje nové džíny Levi's, košili a dalších pár kousků z aktuální kolekce Gant - proužkovanou "školní" kravatu, kožené rukavice a hlavně tento hřejivý vlněný svetr :) Hodinky Armani jsem koupil na Slevomatu, polobotky jsou Allen Edmonds a brýle z Opti24. Stále ještě běží soutěž, tak pokud chcete nové brýle, neváhejte a zapojte se :)

Sex-appeal podle Elinor Glynové

Víte, komu vděčíme za výraz "it" ve smyslu sexuality a sex-appealu? Jako první jej použila Elinor Glynová. A používá se doteď. Ano, the it girl máme právě díky jí. Ve své době psala pobuřující romány plné sexuálního napětí a sexuálních skandálů. Alespoň z tehdejšího pohledu.

Kdysi jsem v antikvariátu objevil její román Eliška v Americe z roku 1909, kde k nejskandálnějším okamžikům patřilo pratetiččino zjištění, že Eliška se ve vaně koupe nahá (a ne v košili, jak bylo pro pratetičku zvykem), když byla Eliška v salónu o samotě s mužem, který nebyl její manžel nebo Eliščina návštěva redakce novin, kde muži chodili pouze ve vestách (tedy bez sak), až to Elišku vzrušilo :D

Jeho okamžik začíná v Egyptě, kde Lady Tamara a paní Hardcastleová na dovolené spatří něco tak strašlivého, že je tomu věnováno několik dalších stránek a několikrát se k tomu později vrací: muže v hedvábném pyžamu, které neměl dopnuté až ke krku a bosýma nohama. S ním se lady Tamara potká později u své kmotry, ruské kněžny a zjišťuje, že ji přitahuje, ale kvůli své britské aristokratické výchově něco takového vnitřně odmítá. Nakonec má kvůli nedorozumění pocit, že ji zneuctil, tak zahanbeně a poníženě přijme jeho žádost o ruku, až nakonec zjistí, že ji vlastně nezprznil a bok po boku jsou šťastní.

Ve Třech týdnech zase mladý šlechtic touží po dceři faráře, což je pro jeho matku nepřijatelná snacha, tak syna pošle do Švýcarska, kde touží po tajemné dámě, se kterou potom dovádí na tygří kožešině. Myslím, že toto byla jedna z nejskandálnějších knih, které napsala. Jo, a snad v každé její knize je řeč o tom, jak jsou Angličané ten nejlepší národ na světě, jak se jim dokáží svými způsoby a ušlechtilostí vyrovnat snad jen Rakušané a možná ještě Rusové.

Tak trochu růžová knihovna, ale i přesto mám její romány rád, a to hned z několika důvodů. Jsou velmi čtivé. A jsou z doby, která se mi líbí a hezky popisuje detaily tehdejšího života. Většinou jen tak mimochodem, ale jak jinak byste se dověděli, že staré dámy si kolem roku 1900 vylepšovaly propadlé, povislé tváře gumovými "vložkami" nebo že konservativní lidé se koupali v košili? :D A bavím se okamžiky, které byly tehdy běžné, ale dnes jsou spíše úsměvné: třeba oblékání služebnictvem a šlechtic, který by si sám neoblékl ani ponožky. Nebo srovnání toho, co lidi tehdy nanejvýš pohoršovalo a to, jak je to dnes úplně normální.

Líbí se mi ten jazyk. Ta krásná, zdvořilá a formální angličtina ze začátku 20. století anebo naopak český překlad z té doby, kdy čeština ještě nebyla zkažená a kdy překladatelé i čeští čtenáři skutečně uměli používat český jazyk. Soudruh nebyl komunista, ale prostě soudruh ve smyslu toho slova, společnost byla společnost jako anglická party ve všech významech a večírek je večerní společnost, když měl muž přítele, druha či společníka tak nebyli homosexuální pár, ale prostě přátelé a když je řeč o někom slavném, myslí tím původní význam, tedy někoho ctěného a váženého, a ne nějakou couru, na kterou její o půl století starší mecenáš nechal přišít dvě silikonové koule a když o ní napsali v Blesku, tak se z ní stala slavná celebrita. A tak podobně.

A žádný nadbytek nepotřebných cizích slov. Třeba dnešní "džem" je česky zavařenina. Nebo "džus". Můžete říct šťáva, že ano. (Když si chci v kavárně objednat džus, tak občas schválně říkám šťáva a pak se zlomyslně bavím číšníkem, který neví, že obsah lahve s nápisem juice, kterou mají v nápojovém lístku jako džus je ovocná šťáva a nechápavě se ptá "co?"). A žádné nadužívání politické korektnosti, buran je prostě buran (a číšník, který neví, co je šťáva nebo prodavačka v parfumerii, která nezná parfémy jsou neschopní). Na druhou stranu, překládání jmen nebo jejich skloňování občas působí násilně (Pavel Verdayne či Millicenta).

Ze všeho nejvíc se mi ale líbí ta úcta ke slušnému vychování a společenským pravidlům. V nedbalkách by tu nikdo nevyšel ven z domu (viz případ toho "strašlivého člověka" v pyžamu výše), na večerní společnosti se chodilo ve večerním oblečení a vlakový zřízenec by vám nenadával, kdybyste ve vlaku bez prostoru na zavazadla a se spoustou neobsazených míst měli kufr na protějším sedadle. Nejspíš by vám ochotně pomohl. Asi to nejsou knížky, které by se dnes líbily každému, ale pokud máte rádi Panství Downton, ale viděli jste už všechny díly a z českého dabingu se vám kroutí palce u nohou, tak vám Elinor Glynovou doporučuji.

P.S.: Mám nové brýle. Vždycky si kupuji obroučky na internetu, abych nemusel poslouchat babu v optice, která je otrávená, protože chci udělat jen skla a ne kupovat obroučky, které tam stojí třikrát tolik co na internetu. Objednal jsem si je v on-line optice Opti24, kde si brýle můžete vyzkoušet na vaší fotce, takže víte, jak v nich budete vypadat. To je super! :D A pokud znáte počet dioptrií a podobně, přijdou vám už hotové i s čočkami. A celé brýle včetně dioptrických nebo tónovaných čoček dostanete v pouzdře až domů za 1.290,- Co teď čtete vy? Něco nového? Něco starého? Podělte se o své tipy na dobré knížky :)