pondělí 25. března 2013

Sex-appeal podle Elinor Glynové



 photo elinor-glyn_01_zpsdf84de10.jpg

Víte, komu vděčíme za výraz "it" ve smyslu sexuality a sex-appealu? Jako první jej použila Elinor Glynová. A používá se doteď. Ano, the it girl máme právě díky jí. Ve své době psala pobuřující romány plné sexuálního napětí a sexuálních skandálů. Alespoň z tehdejšího pohledu.

Kdysi jsem v antikvariátu objevil její román Eliška v Americe z roku 1909, kde k nejskandálnějším okamžikům patřilo pratetiččino zjištění, že Eliška se ve vaně koupe nahá (a ne v košili, jak bylo pro pratetičku zvykem), když byla Eliška v salónu o samotě s mužem, který nebyl její manžel nebo Eliščina návštěva redakce novin, kde muži chodili pouze ve vestách (tedy bez sak), až to Elišku vzrušilo :D

Jeho okamžik začíná v Egyptě, kde Lady Tamara a paní Hardcastleová na dovolené spatří něco tak strašlivého, že je tomu věnováno několik dalších stránek a několikrát se k tomu později vrací: muže v hedvábném pyžamu, které neměl dopnuté až ke krku a bosýma nohama. S ním se lady Tamara potká později u své kmotry, ruské kněžny a zjišťuje, že ji přitahuje, ale kvůli své britské aristokratické výchově něco takového vnitřně odmítá. Nakonec má kvůli nedorozumění pocit, že ji zneuctil, tak zahanbeně a poníženě přijme jeho žádost o ruku, až nakonec zjistí, že ji vlastně nezprznil a bok po boku jsou šťastní.

 photo elinor-glyn_03_zps068a9ab8.jpg

Ve Třech týdnech zase mladý šlechtic touží po dceři faráře, což je pro jeho matku nepřijatelná snacha, tak syna pošle do Švýcarska, kde touží po tajemné dámě, se kterou potom dovádí na tygří kožešině. Myslím, že toto byla jedna z nejskandálnějších knih, které napsala. Jo, a snad v každé její knize je řeč o tom, jak jsou Angličané ten nejlepší národ na světě, jak se jim dokáží svými způsoby a ušlechtilostí vyrovnat snad jen Rakušané a možná ještě Rusové.

Tak trochu růžová knihovna, ale i přesto mám její romány rád, a to hned z několika důvodů. Jsou velmi čtivé. A jsou z doby, která se mi líbí a hezky popisuje detaily tehdejšího života. Většinou jen tak mimochodem, ale jak jinak byste se dověděli, že staré dámy si kolem roku 1900 vylepšovaly propadlé, povislé tváře gumovými "vložkami" nebo že konservativní lidé se koupali v košili? :D A bavím se okamžiky, které byly tehdy běžné, ale dnes jsou spíše úsměvné: třeba oblékání služebnictvem a šlechtic, který by si sám neoblékl ani ponožky. Nebo srovnání toho, co lidi tehdy nanejvýš pohoršovalo a to, jak je to dnes úplně normální.

 photo elinor-glyn_04_zps012bc760.jpg

Líbí se mi ten jazyk. Ta krásná, zdvořilá a formální angličtina ze začátku 20. století anebo naopak český překlad z té doby, kdy čeština ještě nebyla zkažená a kdy překladatelé i čeští čtenáři skutečně uměli používat český jazyk. Soudruh nebyl komunista, ale prostě soudruh ve smyslu toho slova, společnost byla společnost jako anglická party ve všech významech a večírek je večerní společnost, když měl muž přítele, druha či společníka tak nebyli homosexuální pár, ale prostě přátelé a 
když je řeč o někom slavném, myslí tím původní význam, tedy někoho ctěného a váženého, a ne nějakou couru, na kterou její o půl století starší mecenáš nechal přišít dvě silikonové koule a když o ní napsali v Blesku, tak se z ní stala slavná celebrita. A tak podobně.

A žádný nadbytek nepotřebných cizích slov. Třeba dnešní "džem" je česky zavařenina. Nebo "džus". Můžete říct šťáva, že ano. (Když si chci v kavárně objednat džus, tak občas schválně říkám šťáva a pak se zlomyslně bavím číšníkem, který neví, že obsah lahve s nápisem juice, kterou mají v nápojovém lístku jako džus je ovocná šťáva a nechápavě se ptá "co?"). A žádné nadužívání politické korektnosti, buran je prostě buran (a číšník, který neví, co je šťáva nebo prodavačka v parfumerii, která nezná parfémy jsou neschopní). Na druhou stranu, překládání jmen nebo jejich skloňování občas působí násilně (Pavel Verdayne či Millicenta).

 photo elinor-glyn_05_zps6bad83a4.jpg

Ze všeho nejvíc se mi ale líbí ta úcta ke slušnému vychování a společenským pravidlům. V nedbalkách by tu nikdo nevyšel ven z domu (viz případ toho "strašlivého člověka" v pyžamu výše), na večerní společnosti se chodilo ve večerním oblečení a vlakový zřízenec by vám nenadával, kdybyste ve vlaku bez prostoru na zavazadla a se spoustou neobsazených míst měli kufr na protějším sedadle. Nejspíš by vám ochotně pomohl. Asi to nejsou knížky, které by se dnes líbily každému, ale pokud máte rádi Panství Downton, ale viděli jste už všechny díly a z českého dabingu se vám kroutí palce u nohou, tak vám Elinor Glynovou doporučuji.

 photo elinor-glyn_02_zps8c918c96.jpg

P.S.: Mám nové brýle. Vždycky si kupuji obroučky na internetu, abych nemusel poslouchat babu v optice, která je otrávená, protože chci udělat jen skla a ne kupovat obroučky, které tam stojí třikrát tolik co na internetu. Objednal jsem si je v on-line optice Opti24, kde si brýle můžete vyzkoušet na vaší fotce, takže víte, jak v nich budete vypadat. To je super! :D A pokud znáte počet dioptrií a podobně, přijdou vám už hotové i s čočkami. A celé brýle včetně dioptrických nebo tónovaných čoček dostanete v pouzdře až domů za 1.290,- Co teď čtete vy? Něco nového? Něco starého? Podělte se o své tipy na dobré knížky :)

47 komentářů:

  1. Kdybyste jste... to si máme vybrat nebo jsi se nemohl rozhodnout, jak je to správně? Na okraj mne napadá, že slovo džem, ovšem jako "jam", se používalo již ve 20. letech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, už jsem to opravil. Jak jsem text přepisoval, tak mi to uniklo ;)

      Vymazat
  2. V těch dvou odstavcích o češtině jsem si vzpomněla na tvého presidenta.

    OdpovědětVymazat
  3. Hezky napsáno. Hned si od ní něco přečtu. Podobné smutné pocity jsem míval třeba po dočtení knížek od Foglara a říkal si, že s dobou ve které žiju, je něco špatně.

    A k těm brýlím: Vyrábí se ješte někde z pravé želvoviny?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Foglar by jistě souhlasil, že nejlepší využití pro želvy je nadělat z nich brýle.. Je vidět, že čtení jeho knih v tobě zanechalo úctu k přírodě. Dobrá práce. J.

      Vymazat
    2. A možná by neškodilo přiučit se, co je CITES.. J.

      Vymazat
    3. Mám doma několik starožitných hřebenů z želvoviny, ale myslím, že sehnat dnes něco z želvoviny bude těžké.

      Vymazat
  4. "Nejspíš by Vám ochotně pomohl." Pokud oslovujeme čtenáře v množném čísle (což je, nepletu-li se, případ tohoto článku), píšeme vám. Velké V by se psalo pouze v případě vykání jedné osobě. Neberte to prosím jako rýpání, je to pouze dobře míněné upozornění na často přehlížený gramatický jev (a hlavně je to detail). Jinak díky za tipy na knihy i za kultivovaný jazyk.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velké V by se mělo psát pouze v dopisech. Pokud vidím oslovení Vás či Vám například v reklamách či zde na blogu, tak si pomyslím své...

      Vymazat
    2. Zdvořilé je používat při oslovování velké písmeno. Ale tady jde o překlep a už jsem to opravil.

      Vymazat
    3. Velké písmeno při oslovení se používá při vykání v (jakémkoli) psaném projevu adresovaném jedné konkrétní osobě.

      Vymazat
  5. Super. Musím si niečo z toho prečítať. Nemohla som sa ubrániť smiechu pri stretnutí dám s pruhovaným pyžamom a holou nohou!

    Raz som sa v češtine stretla s výrazom "nevyspravené pyjama". Bol to dievčenský román, tiež staršieho vydania. Presne tak to tam bolo napísané. To ma len tak napadlo, ke0d som si prečítala koment o zaváranine. :)))

    Okuliare ma nezaujali ani nepohoršili. Klasický pekný nadčasový rám. Ale máš krásne čokoládové oči. To som si doteraz nevšimla.

    OdpovědětVymazat
  6. A gentleman z téže doby by jistě nepoužil výraz "baba v optice" i kdyby byla příjemná jak osina v zadku:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já nejsem gentleman "z té doby" a myslím, že "baba" je dost výstižný výraz. Od toho tu takové výrazy jsou, ne?

      Vymazat
    2. Výborné oživení, Víťo. Víc takových :-) Díky. Mmch.jsem si na tebe vzpomněla v jedné řadě, kde stál přede mnou mladý muž v luxusním kabátě, který asi okopíroval od tebe (už jen to, že měl zimní kabát, zázrak! - né větrovku ani žádnou jinou typicky českou zimní strašidelnou bundu - z něho učinilo třeskutě sexy chlapa. Kdyby se víc pánů chtělo inspirovat, vřele doporučuju, působí to nesmírně přitažlivě, být takto na dnešní dobu v ČR takřka snobsky oblečen. Většina chlapů, včetně mladých, se pořád obléká strašně. Takže mladého pána jsem asi pozorovala víc, než je zdrávo, neboť zachvilku začal on pozorovat mě, asi prozkoumat, jestli jsem normální, zálibně si prohlížet jakéhosi cizího člověka :) Ovšem nakonec z toho nic nebylo, žádné extrémnější pohledy jsem už radši neiniciovala, to bychom možná nakonec spolu i někde skončili, ve vší počestnosti samozřejmě, totiž vada na kráse tu byla, strašné boty. Botičky ten úchvatný zjev trošičku zazdily, jakési polobotky, dosti mimo, říkala jsem si, že mi to celé trochu připomíná Vítkův styl, jestli tě dotyčný nechodí kopírovat :) Sice boty byly asi z nelaciného kraje, ale mimo zimní obutí jistě byly :) Nikdo není dokonalý, hlavně v okolí se vyskytovalo plno rušivých elementů. Dotyčného bych si ale asi vůbec nevšimla, kdyby byl oděn jako 90% naší zašedlé populace(i když možná ano, měl normální vlasy, sláva. Vůbec sláva, že nějaké vlasy měl, dnešní třicátník mužského pohlaví mi většinou připomíná 45-55letého, dvacet-něco pak ty třicetileté. Nějak nám, pánové, až na výjimky, chátráte :)
      Tím nechci globálně nadávat na český lid, ale jen říct, že i když to tu stojí většinou za pendrek, šaty holt dělají velmi mnoho a nejen pánové se kochají prostřednictvím zrakového centra. Je příjemné vidět občas i něco pěkného :) A nemusí to být furt jen ženské.

      Vymazat
    3. To je tedy příběh..

      Vymazat
    4. Téma příběhů je dobré. I čtivo ala 19. století :)) Dobře, správně začátek dvacátého.
      Víťo, kde se dají ty knížky sehnat? Už u ukázek se válím smíchy

      Vymazat
    5. Zkus hledat něco jako "glynová antikvariát", dají se bez problémů sehnat na internetu a stojí obvykle pár korun. Občas na ně můžeš narazit v kamenných antikvariátech ;)

      Vymazat
    6. To je teda příběh opravdu - a to bych se vsadila, že ona zhrozená slečna má spoďáry
      vpředu dukát a vzadu nugát! Ha Ni

      Vymazat
    7. Zklamu tě, osobo. Slečna si na spodní prádlo potrpí víc než na vnější šatstvo. A měla podvazky, ha :) Copak asi nosí Ni, že by popisovala sebe?

      Vymazat
  7. Samí anonymovia, ktorí sliedia po nete a opravujú chyby. Rozmýšľam, že ak viete skutočne tak dobre pravopis a veci s tým súvisiace a máte trochu rozumu, tak robíte trochu užitočnejšie veci ako urážať, napomínať, opravovať, a pod.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My robíme, len ve volnom čase si krátíme cvhíli :)

      Vymazat
  8. diky za tip, dlouho jsem hledala podobny eshop,]

    OdpovědětVymazat
  9. Já bych doporučila i opravu "Podělte se o vaše tipy na dobré knížky :)" na "Podělte se o SVÉ tipy na dobré knížky." Ehm.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proč to tak prožívat, Vítek je hodný, že chyby opravuje, zvlášť když propaguje původní, hezkou češtinu, je to na místě. Pačeština je nechutná a je už prakticky všude, tak zas všechno kompletně zasažené být nemusí, ne ;) Byste, bychom ... to nám vtloukali učitelé do hlav snad už od první třídy :))

      Vymazat
  10. Vítku a za těch 1290 se dají pořídit komplet obroučky i s dioptrickým "sklem"? Nějaké bych potřeboval, ale pořád se nemůžu dokopat k očnímu, a hlavně za to nemůžu dát pár tisíc.. Díky za odp.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, tak jak to tam píšou, 1.290 se vším všudy...

      Vymazat
    2. No, příliš tedy optice nerozumím, ale vyrobení brýlí mi nepřijde jako něco, co by se dalo udělat po netu. Vím, co za cviky se mnou vždy v optice dělali, nestačil jim počet dioptrií. Ale kdo to chce na efekt a na zraku mu až tak příliš nesejde..
      Ovšem divím se těm falešným Ray Banům..
      J.

      Vymazat
    3. Ano, potřebuješ znát ještě vzdálenost čoček a číslo osy nebo tak něco... Ale pokud tyto údaje znáš, můžeš si brýle objednávat po internetu.

      Vymazat
    4. A jaká je kvalita dioptrických skel? Přece právě ony stojí na brýlích většinou nejvíc, nejsou typu horší Vietnam? Tebou objevený eshop vypadá až neuvěřitelně. Aby si člověk totálně nedomršil zrak. Na druhé straně mám o něco dražší brýle z britského eshopu, ale rozhodně chtěli o moc víc parametrů než český eshop. Ale kupodivu eshopové brýle na mně vypadají zatím nejlíp ze všech i dřívějších. /Podotýkám, že brýle nesnáším, na sobě. Zlaté kontaktní čočky/ Na protivných babách v optikách něco bude. Snad schválně vybírají člověku to nejhorší a pak to cpou vrchem dolem, dokud nedosáhnou svého.

      Vymazat
    5. Nevím, jak hodně kvalitní ta skla jsou, ale nemůžu si stěžovat. Před několika lety jsem si koupil brýle v maloměstské optice, kde skla stála asi 400,- (jo, tak málo :D) a ty brýle mám doteď a pořád nemají žádné vady. Pak jsem si nechal dělat v jedné pražské optice, kde jsem jen za skla dal asi 1.700,- a po chvíli jsem na nich měl drobné oděrky. Tak by mě zajímalo, jestli má cena nějaký vliv na kvalitu skel...

      Vymazat
  11. No co, mě muži ve vestách (nebo padnoucích oblecích) vzrušují ještě dnes... :) ale ne proto, že by byli tak odhalení, nýbrž proto, že muž ve vestě vypadá přitažlivě ;)
    Děkuju za představení téhle autorky, doteď jsem o ní nic neslyšela. Ráda si sem tam přečtu nějakou červenou knihovnu na oddech, ty z počátku 20. století mě baví asi nejvíc.
    Mimochodem, v článku ti chybí přímo děsuplné množství čárek na dost očividných místech, takže jsem při čtení docela trpěla... prosím, přečti si to po sobě, určitě ta místa objevíš ;)

    OdpovědětVymazat
  12. Kterýkoli muž, co není pořád ve sportovním, je vzrušující! škoda, že jich to tady nečte víc. To by ulice nemohly trvale dláždit samé větrovky a podobné vymoženosti. Taky oproti cizincům u nás vládne šílená zakomplexovanost. Přitom chlap, který si nevěří, už je chlap jen částečně. Nemám zrovna na mysli sebedůvěru projevovanou formou trvalé vulgarity a sprostoty, kterých u nás máme požehnaně.

    OdpovědětVymazat
  13. Ahoj,
    já si též kupuju v antících dobové romány, zejm. jsou-li za pár kaček, to mám vždycky radost. Je to kouzelná četba, čtu si to na etapy, občas si sednu a namátkově sáhnu do regálu, pár stránek si prolistuju, někdy u toho pár dní vydržím a přečtu to celé třeba při cestách do práce, před spaním a tak. Povětšinou se jedná o vydání z prvních několik desetiletí 20. století, české překlady cizích autorů nebo původní české romány. Krásné jsou často původní obálky, když jsou zachované. Vybírám třeba román Maurice Dekobry Madonna spacích vozů s podtitulem Kosmopolitický román, vyd. J.R. Vilímek,1926, cituji (ve své době jistě) mírně erotizující věty:
    "Lady Diana Wynham natáhla své krásné nohy, zahalené v pavučinkové předivo punčoch nejjemnějšího hedvábí na čtvercový polštář z hnědého veluru. Její hruď byla zakryta bílou zástěnou Timesů, rozprostřenou mezi jejími nahými rameny. Její malé nožky zmítaly sebou ve střevících z jahodového a stříbrného brokátu a ohrožovaly rovnováhu šálku z pravého Wegwoodu, dotýkajíce se ho nervosním kotníkem.."
    Tuhle jsem ale sehnala úplnou náhodou na internetu malý skvost (ale ne nesehnatelný, nabízí to řada antíků) - sbírku básní a krátkých lyrických příběhů Dívka s kočkou básnířky Sidonie de Cara. Tam jsou teprv kouzelné básně, často též nabité erotikou. Zaujalo mě pár vět, kterými je popsán vysoce elegantní muž své doby (jsme v roce 1930):
    "Vše na něm bylo vybrané: jehlice s korunkou, hedvábné punčochy, vázanka i anglický kapesník téže barvy. Nosil hedvábné košile pastelových tónů. Parfum Chypre Cotty."
    Markéta
    PS. Koukám, že se tu hojně řeší gramatika a tak. Omlouvám se grammar nazis za případné prasárny, čtu si po sobě, ale někdy mi přijde, že jsem snad slepá.

    OdpovědětVymazat
  14. ODVECI, ALE PROSÍM ODPOVEDZ!!!

    Čo si daroval Sandre k narodeninám a ako ste to oslávili? :)))))))))))))))

    OdpovědětVymazat
  15. Czech blondýn na Twitteru jako reakci na tento tvůj článek napsal:
    "OMG - co to ten Vítězslav zase proboha plácá za nesmysly? Tenhle klučina už pro mě začíná pomalu neexistovat, je den ode dne horší!"
    Budeš to nějak komentovat?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud sleduješ Blondýnův blog, tak snad chápeš, že to není třeba komentovat.

      Vymazat
    2. Blondýn je ryze virtuální postava. Lidi, to nevíte? :o

      Vymazat
    3. Právě z tohoto důvodu nemám potřebu cokoli na jeho blogu, Twitteru a dalších jeho kanálech komentovat.

      Vymazat
    4. No neke, Blondýne, ty seš fakt ryze virtuální postava? To je skoro jako s Ježíškem. Čemu člověk může dneska věřit?!

      Vymazat
    5. Blondýnovi asi v baru nedonesli prosecco v šálku, tak měl vztek. Ho nechte :)

      Vymazat
    6. anonym 11:10 zabil :DDDDDDDDDDDDDDDDDD

      Vymazat
  16. k Elinor Glynové: klasik červené knihovny, citována velmi často i v československých meziválečných filmech, obvykle když se snažili naznačit žánrový nadhled snímku. ovšem k překladu a jazyku samotných textů. čtu ji sice jen česky, ale vnucuje se otázka, do jaké míry se jedná o náš zpětný dojem, že psali hezky, překládali s citem apod. jestli nezaměňujeme jazykovou archaičnost s jeho vybroušeností. protože právě v dobových pramenech nacházíme stesky na úroveň tohoto typu literatury zcela totožné jako dnes. a kdoví, jak to bylo s těmi překlady a přejímáním anglicismů, za všechny jeden citát z Glynové (mimochodem pro mě nedočtitelného) románu Katynčiny úspěchy (originál 1916, překlad 1919 Karel Weinfurter, Zemědělské knihkupectví, Praha, s. 83): "Bylo tak hezké, míti po probuzení koflík čaje, jakož i pozornou služku, která každého rána vytahovala záclony a připravila jí horkou lázeň místo takového cákání v malé cínové t u b ě v sobotu večer."

    OdpovědětVymazat
  17. Proč nosíš pořád tu divnou patku? Vypadáš jako Eman :)

    OdpovědětVymazat
  18. btw. co ty šediny? měl by jsi se přibarvit jako správný prvorepublikový gentleman:)

    OdpovědětVymazat