Před nějakou dobou jsem se byl podívat v jednom ze svých oblíbených starožitnictví, v České Koruně, a odnesl jsem si odtud tento krásný porcelánový servis. Tak jsem si říkal, že v době, kdy blogerky pijí smoothies ze zavařovacích sklenic a chodí do kaváren, které vypadají jako ruiny a zříceniny, vám ukážu, jak si stůl - s čajem - prostírám já.
Vždycky jsem měl rád staré věci a zajímá mě doba začátku 20. století, proto mám rád také seriály jako Panství Downton, konec Rakouska-Uherska a dobu potopení Titanicu. Když jsem začal chodit na střední školu, koupil jsem si tuto postříbřenou soupravu na čaj ve stylu královny Anny, a postupně dokupoval další kousky stolního nádobí a prádla. Tehdy jsem si každé odpoledne dělal čaj. Měl jsem nachystaný podnos s plátěným ubrouskem, konvicí a mléčenkou, a k tomu jsem si dával toast s máslem a pomerančovou marmeládou nebo sušenky. Také jsem se začal zajímat o tehdejší etiketu a společenské zvyky.
Mojí oblíbenou knihou je Etiquette z roku 1922 americké autorky Emily Post, kde obsáhle a zevrubně popisuje co a jak ve společenském životě dělat a jak se chovat. V kapitole Čaje a jiné odpolední společnosti najdete, jak takový čaj uspořádat, co a jak podávat, a tak podobně. Emily Post je v Americe něco jako náš Guth-Jarkovský, synonymum etikety a slušného chování. Její kniha se dočkala spousty přepracování, a její nadace knihy o etiketě vydává dodnes. Já mám to štěstí vlastnit vydání z roku 1924. Pokud vás ale zajímá historie etikety a někdejší společenské zvyky, opatřete si Společenského rádce pro všechny životní okolnosti.
Odpolední čaj není jen anglické cliché "pití čaje" (a zbožňování královské rodiny), ale spíše svačina, při které se sejdou členové rodiny nebo společnost; u čaje se setkávaly návštěvy a neformálně si lidé povídali o tom, co je u koho nového. U toho popíjeli čaj, horkou čokoládu a v létě limonády, a k tomu sandwiche (máslo a okurka nebo listový salát je klasika :), scones s pomerančovou marmeládou, a nejrůznější dortíky, zákusky a další moučníky.
Mě pečení nebaví. Vaření ano, ale co se týče moučníků, jednou za rok udělám anglický vánoční pudink, a to je tak vše, a když pozvu na čaj kamarádku, občas přinese nějaký moučník, který sama upekla. Tak jsem si v Penny Marketu koupil čokoládový Sacher dort. Byl jsem tam na nákupu a zaujalo mě pár věcí z řady Selection, ve které mají různé lahůdky, čerstvé těstoviny, sušené maso či moučníky, tak jsem si řekl, že to zkusím. A "Sacher" i čokoládové pralinky byly velice dobré :)
Božské! :)
OdpovědětVymazatTen servis je naprosto úchvatný. Je škoda, že se to běžně nevidí, a že všichni si kupují ty moderní strohé a nevkusné věci.
OdpovědětVymazatKrása! Miluju tě za to, jak si dokážeš užít i tak obyčejnou záležitost, jako je pití čaje! Už jen proto jsem ráda, že jsem tě mezi blogery objevila. Umíš to s glancem!
OdpovědětVymazatA zakoupit si servis už v době studií na SŠ... máš u mě další palec nahoru :) Můj bratr si ve 20 nedokáže ani ten čaj uvařit... Natož si ho naservírovat tak, jako ty...
+ sachr z Penny se k tomu luxusu na fotce senzačně hodí :) Kdybys napsal, že je z bůhvíjaké cukrárny, už by se mi tam tak nelíbil :-)
Mišice ;)
Děkuji za hezký komentář :)
VymazatNádhera. Já to mám opačně, pečení mě baví k smrti, zato vaření moc ne :)
OdpovědětVymazatChcelo by to vyžehliť obrus :-),dosť to zráža dolu výsledný efekt, pre mňa v rámci prestierania: conditio sine qua non
OdpovědětVymazatUbrus je vyžehlený a naškrobený. Už mně to někdo kritizoval na facebooku, ale dělal jsem to podle svých knih o etiketě. Slavná autorka Emily Post to tak na fotografiích ve své "Etiquette" má, stejně je tomu i na fotkách prostřených stolů z té doby, a krásně je to vidět na fotografiích z jídelny Titanicu (reslektive Olympicu). Takže Vycházím z toho, že tehdy se to tak dělalo.
VymazatDoplňuji, že Praktická hospodyňka z roku 1928 říká, že takto to má být, a popisuje, že naškrobený a vyžehlený ubrus se má na stůl pokládat přesně tak jako to mám já ;)
VymazatJe vidět, že nikdy nežehlili bílé velké ubrusy. Teď po Vánocích mohu potvrdit, ubrusy se žehlí dvojitě nebo i více a "puky" z nich nedostanete. Nebo si zkuste vyžehlit velký kus plátna přes celý stůl jinak a podělit se s námi o tipy.
Vymazat