pondělí 16. března 2015

Gastrorgasmus v Grand Cru Restaurant & Bar


 photo grand-cru-restaurant_01_zpsm2y1lzhx.jpg

 photo grand-cru-restaurant_02_zpsxwmtyqgc.jpg

Nedávno jsem se konečně vydal na večeři do restaurace a vinného baru Grand Cru v Lodecké 4. Pokud jste o té ulici nikdy neslyšeli tak jako já, jděte na Petrské náměstí a pak už uvidíte nápadný žlutý dům, který září mezi okolní šedí. Ta prosklená "vrata" skrývají vchod do vinného baru, těmi menšími, nenápadnými dveřmi se vchází do dvorku a do restaurace.

Ocitnete se v místnosti, která z části připomíná prosklenou verandu, a která musí být jistě krásná za slunného dne. Obsluha nám odebrala kabáty a usadila nás ke stolu. Nechali jsme si doporučit degustační menu šéfkuchaře Jana Punčocháře, ale volbu jednotlivých chodů jsme nechali na něm, takže jsem mohl ochutnat jiná jídla, než nabízí v degustačním menu na jídelním lístku. Kamarádka je vegetariánka, takže tu čekalo překvapení.

 photo grand-cru-restaurant_03_zpsz1zkdffd.jpg

 photo grand-cru-restaurant_04_zpsdi0jsf92.jpg

Jako amuse bouche mně přinesli ústřici fine de claire, kamarádce pak kroketu s cous-cousem a zeleninou. K tomu sklenku Crémantu. Ústřice mám velice rád (kdo by neměl!) a musím uznat, že i zeleninová varianta mojí kamarádky vypadala velmi lákavě. Rozhodně nás tato "jednohubka" navnadila na následující chody.


 photo grand-cru-restaurant_05a_zpsiamhy2n3.jpg

 photo grand-cru-restaurant_05b_zps0g8vmgej.jpg

 photo grand-cru-restaurant_06_zpshzjry3fs.jpg

První předkrm byl humr na dva způsoby - brioška s humří majonézou a rajčaty a petrželové capellini s humrem zalité bisque de homard. Kamarádka měla polévku z černého kořene se zeleninou. Studenou briošku jsem snědl jako první, ale druhý způsob mi chutnal mnohem více, protože miluji bisque. A humra.


 photo grand-cru-restaurant_07_zps13gz7ck1.jpg

 photo grand-cru-restaurant_08_zpswj4e3gfd.jpg

V kuchyni se trefili do mojí chuti, protože dalším chodem byly mušle svatého Jakuba s jeruzalémským artyčokem a černým lanýžem. Mušle se rozplývaly na jazyku a lanýže jim dodávaly šmrnc, ale nepřebíjely jejich chuť. Kamarádka měla smažené taštičky s uzeným lilkem s artyčokovou espumou.

Ke každému chodu nám podávali sklenku vína, které jsme si nechali doporučit od sommeliéra. Grand Cru restaurant má Enomatic, přístroj, který udrží víno v otevřené lahvi stejně chutné a kvalitní, jako v okamžiku, kdy jste láhev otevřeli. Takže možnosti objednat si sklenku vína jsou mnohem širší a neomezují se na výběr z rozlévaných vín. A co se týče vína, mají tu velmi pozoruhodnou nabídku! 


 photo grand-cru-restaurant_09a_zpspu2onygd.jpg

 photo grand-cru-restaurant_09b_zpsqmu4gvui.jpg

 photo grand-cru-restaurant_10_zpsio64czp4.jpg

Uznejte, že další chod byl krásný už na pohled! Bílá ryba, růžová kreveta, fialové chapadýlko chobotnice a škeble... K tomu cizrnové pyré s rajčatovou omáčkou se skořicí. Ani jsem nevěděl, do čeho se pustit jako první! A k tomu hlávkový salát s cizrnou. Podával se studený, ale předtím byl pošírovaný a s vinaigrettem překvapivě dobrý. Kamarádce servírovali dušený špenát s cizrnovým pyré a rajčatovou omáčkou se skořicí.


 photo grand-cru-restaurant_11a_zpsupvndos6.jpg

 photo grand-cru-restaurant_11c_zpscvxtrah0.jpg

 photo grand-cru-restaurant_11b_zps8v3werss.jpg

 photo grand-cru-restaurant_12_zpsote2ouud.jpg

Zlatým hřebem večera byl Punčochářův signature dish: Holub z Anjou. Holubí prso, pěkně růžové, mandlová raviola s třešněmi a omáčka z uzeného tymiánu. K tomu consommé z holubích stehen a armagnacem a zázvorem. A zmrzlina z holubích jater a foie gras byla opravdu pecka. Chutnala asi jako velmi jemná játrová paštika, ale přitom se rozpouštěla na jazyku jako zmrzlina. Skvělý nápad a překvapivá a lahodná chuť. Celkově to byla spousta různých chutí zkombinovaných v dokonalé harmonii. Něco tak dobrého už jsem dlouho nejedl! Kamarádka si na své variaci petrželových raviolek jistě také pochutnala, ale netuší, o co přišla :)


 photo grand-cru-restaurant_13_zpsfqa12tup.jpg

 photo grand-cru-restaurant_14_zpsfsbuq0uo.jpg

Jako desert nám přinesli sorbet a něco ve tvaru žampionů a nemohl jsem přijít na to, co za chuť se krývá uvnitř, až nám napověděl číšník. Bylo to datlové parfait s mandarinkovým sorbetem a skořicovými sušenkami. Pak jsem si dali kávu, ke které nám podávali pralinky.


 photo grand-cru-restaurant_15_zpsoa0oapqj.jpg

Už dlouho jsem se tam těšil a byl jsem nadšený. Dokonalé bylo všechno od začátku až po konec. I to domácí pečivo a zauzené máslo, které šéfkuchař sám připravuje, nechutnaly jako obyčejné pečivo a máslo. Když jsem ochutnal, vzpomněl jsem si na jednu příhodu z doby asi před deseti lety, kdy jsem byl poprvé s rodiči v Le Terroir, předchozím působišti Jan Punčocháře. Seděli jsem u stolu s jejich známými a někdo z nich řekl, že Punčochář si sám dělá i to máslo, a že je máme ochutnat, protože je skvělé. A já jsem si zapamatoval jak máslo, tak Punčocháře, který tehdy nosíval kuchařské kalhoty s velkými barevnými kostkami :)

Velice se mně líbil personál. V restauraci jsem byl s kamarádkou, se kterou jsem se dlouho neviděl, takže jsme si měli o čem povídat. Obsluha byla diskrétní, ale pozorná. Nezanedbávali nás, ale skoro jsem je nevnímal, jen když se nás ptali na víno nebo když nám představovali přinesené jídlo.

Večer jsme zakončili sklenkou digestivu a cigaretou na dvorku. Vybrali jsme si značku Baron Hildprandt. Jejich malinovou pálenku už jsem ochutnal a tak jsem si dal hruškovici. A byla to krásná tečka za příjemně stráveným večerem.

P.S. Na sobě mám smoking Hugo Boss namísto saka (k němu jsem si vzal džíny a rozhalenku, abych nebyl overdressed) a na jeho klopu jsme si připnul brož z Artěl Glass, kterou jsem si koupil pár dnů předtím

10 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Za celé toto menu pro dva včetně nápojů jsme zaplatili necelé 4.500, což mi v takovém podniku nepřipadá jako přemrštěná cena.

      Vymazat
    2. Díky za odpověď.

      Vymazat
  2. To tak někdy zažít...Petruš

    OdpovědětVymazat
  3. Všechno to vypadá skvěle! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Akorát muselo pro ostatní hosty být poněkud směšné Vás pozorovat, jak tam neustále šermujete fotoaparátem, nemyslíte?

    OdpovědětVymazat
  5. Tak ten pařátek mě dostal :-) Ten si také ochutnal? ;-)

    Jinak to vše vypadá opravdu krásně, to jídlo potěšilo minimálně 2x, že? Poprvé oči a podruhé žaludek :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pařát byl asi jen dekorace, nezkoušel jsem jej ;) A jídlo potěšilo oko i žaludek. A jak! :)

      Vymazat
  6. Jistě lahodné, ale jakožto výtvarnice cením vzhled ! Krása.

    OdpovědětVymazat