Vždycky jsem chtěl nějaký exotický kožich. V tom, že kožešiny se muž nemusí bát, mě utvrdily fotky z módních přehlídek slavných značek a klasický britský módní dům Burberry dokonce ve svojí pánské kolekci na zimu 2012 předvedl kabáty se zvířecími vzory. Dlouho jsem procházel různé sekáče a vetešnictví, až se mně poštěstilo a našel jsem tento kabát. Prodejce říkal, že to bude nejspíš barvený králík a mně se líbil ten vzor, že je z pravé kožešiny, a že mně celkem sedí. Doma jsem se pak na srst díval zblízka a králík to určit není. A podle barvy chlupů ani nevypadá, že by byl barvený, takže se domnívám, že to bude skutečný leopard.
Předpokládám, že je tak ze 60. let, což snad zavře hubu i ochráncům přírody a veganům, kteří nevidí rozdíl mezi zabíjením tuleňů a nošením starého oblečení, a kteří mě tady tak rádi hejtují, protože se snažím využít oblečení z druhé ruky, aby je nemuseli sežrat moli. A přitom nosí oblečení a boty z polyuretanu a polyesteru. Není snad lepší unosit vintage oblečení, než je vyhodit a na zemský povrch z hlubin země vyčerpat zkapalněné dinosaury a z nich pak vyrábět v přírodě nerozložitelné materiály?
Minulý týden se ochladilo, v noci mrzlo, tak jsem si jej mohl ještě vzít na sebe, než bude ve skříni čekat na příští zimu. Leopardí kožich jsem si vzal přes smoking Hugo Boss, motýlek je Lanvin loves H&M a polobotky Geox, prsten mám ze starožitnictví.
