Back to black

Na střední jsem nosil hodně černou barvu, a od té doby jsem se k ní vracel jen občas, a teď ji nosím snad jen na pohřby, večírky, na formální události, anebo když chci vypadat neutrálně či nevyčnívat. Kromě formálního černého kabátu vlastně jiný nemám, tak jsem si pořídil tento z aktuální kolekce od Blažka s velkým přeloženým límcem, který se mně líbil už na přehlídce. 

I když si na sebe vezmete jen jednu barvu, můžete si s ní trochu pohrát. Při nošení jedné barvy je dobré kombinovat různé látky a materiály, protože jejich textury vytváří hezký efekt, a nevypadá to tak jednolitě. U černé to není úplně patrné, ale ano, i černá má různé odstíny. Bavlněné džíny jsou hodně tmavé a matné, zatímco vlna kabátu se na světle trochu leskne a má tak namodralý odstín. Šál ze sametu je schválně šedý, abych narušil jednolitost, podobně jako ponožky, které mně úplně náhodou ladí s vnitřkem tašky. :D

K tomu jsem si vzal černé Levisky, sametovou šálu Dolce & Gabbana, boty Alfred Sargent, leopardí Happy Socks (u nás seženete na Urbanlux.cz), a novou tašku mladé české značky Vactoh, kterou teď všude tahám. Rukavice české značky Engelmüller s kašmírovou podšívkou jsou z loňské kolekce (ale stále k dostání), a na ruce mám hodinky Wenger.

Zahrady zámku Mikulov

S Katkou z blogu Malá štěstí, která ráda fotí, jsme si udělali výlet do Mikulova a nafotili už skoro letní outfit. Sice je pořád jaro, ale slunečné počasí a teploty kolem pětadvaceti stupňů říkají něco jiného. Vlastně je škoda, že jaro jako roční období zmizelo. Před měsícem jsem ještě nosil kožich, a teď je venku počasí na šortky a krátký rukáv.

Vzal jsem si světlý lněný oblek. Len je prodyšný - ideální látka pro letní oblečení. Bohužel se však mačká, ale zase se neobléká ke společenským událostem, takže to nevadí. Košile je značky Smart Men., odkud mám také hedvábnou kravatu a bavlněný kapesníček v kapse saka. Objednal jsem si ji naslepo a příjemně překvapila. Velice příjemně. Ze všech konfekčních košilí, které mám, mně sedí nejlépe. Límec i manžety jsou tuhé, jak to má být u společenské košile, a látka, ze které je ušita, vypadá moc dobře. Slaměný žirarďák Stetson mám už dva roky, a protože se mě často ptáte, odkud jej mám, měli byste jej sehnat v obchodě Bella Hats na Národní třídě. Ponožky jsou z Ponožkovic, a rámové polobotky Loake z Le Premier.

Obzvláště nadšený jsem z manžetových knoflíčků Yabloglass, které jsem nedávno objevil. Jistě jste slyšeli o jablonecké bižuterii a skleněných knoflících. Kdo také ne, že? Yabloglass je sice mladá firma, ale používá původní jablonecký skleněný knoflík jako hlavní součást klasického manžetového knoflíčku na pánské (a dámské) košile. Firma sídlí v Jablonci nad Nisou, jejich předkové se živili mačkáním knoflíků v jedné z posledních továren na Hraničné a rodinné driketě (= dílně pro výrobu mačkaných skleněných knoflíků) na Horním Maxově. K výrobě skleněných knoflíků ještě dnes používají původní postupy, ale také nástroje – kleště, razidla a vzorníky dochované z meziválečného období, které pamatují poslední světovou slávu jabloneckého knoflíku. Jsou nádherné. Pokud mě sledujete často, víte, že mám rád klasiku a staré doby. A tady se snoubí obojí - tradiční zpracování v designu, který sice vypadá jako art déco, ale zároveň je nadčasově elegantní. No nejsou úchvatné? :)

Zimní preppy

Znáte preppy, styl amerických studentů "lepších" škol? U nás můžete takové oblečení najít třeba v Gantu, kde jsem už před nějakou dobou objevil tento vlněný "školní" svetr s odznakem na hrudi a barevným véčkem. Už dlouho jsem takový sháněl :) Připomíná mě internátní školy nebo veslařské kluby a vůbec sportovní módu první republiky. Tehdy se takové nosily při sportu, a lemy nesly barvy sportovního klubu.

K němu jsem si vzal svůj oblíbený kabát, také z Gantu, s kožešinou z obchodu s vintage oblečením Scoro Coco. K tomu Levisky, ponožky z Ponožkovic, švýcarské hodinky Wenger a rukavice z Art deco galerie v Michalské. 

Error on the moon

O výhodách merino vlny jsem psal v minulém příspěvku, ale ještě to zopakuji, protože z tohoto úžasného materiálu mám dnes na sobě opět svetr, podíl merino vlny mají také ponožky, a rukavice mají podšívku pro změnu z kašmíru. Merino vlna neškrábe ani nekouše, je tenká a lehká, prodyšná a v létě chladí a v zimě hřeje, nemačká a nevytahuje se, a mezi praními můžete oblečení z merino vlny nosit déle než třeba to z bavlny, protože nenasává pachy jako jiné materiály, a obvykle je stačí jen vyvětrat. 

Tento svetr u nás upletla česká značka Live Sweaters z extra jemné merino vlny. Motiv měsíce s obláčky (nebo vám to připomíná vytažené nitě?) inspirovaný japonskými textilními motivy vytvořila návrhářka Veronika Bratrychová.

Luxusní rukavice Engelmüller jsou také vyrobené u nás, z jemné jehnětiny, a jsou podšité kašmírem, takže krásně hřejí. Vlněnou bundu jsem si loni přivezl z Francie.

Letecká bunda je z Galeries Lafayette, džíny Levi's 522, svetr Life Sweaters, boty Nike, listopadové ponožky z Ponožkovic, sluneční brýle Blažek a rukavice Engelmüller.

Černošedá klasika

Tento outfit jsme nafotili před dvěma týdny, kdy bylo ještě celkem teplo na to, abych si vystačil s trench coatem. Dnes už je na něj příliš zima.

Na sobě mám kalhoty a košili ze sekáče, sako Windsor, kravatu Armani, ponožky s liškami Gant, střevíce Alfred Sargent, manžetové knoflíčky Swarovski, hodinky Younger et Bresson, prsten po prababičce a trench coat Blažek.

Babí léto

 

Minulý týden bylo babí léto - trvalo asi tři dny. Na vlněný svetr bylo ještě teplo, tak jsem ve skříni asi po sto letech objevil tento svetr, který jsem si kdysi koupil v londýnském Primarku. Je to jediná věc, kterou z toho obchodu mám, protože jsem jej tehdy marně sháněl. Džíny jsou z Levi's, sluneční brýle Calvin Klein, ponožky s bígly jsou z Gantu a tenisky Adidas Stan Smith jsem musel na Spartoo vyměnit za větší velikost, a stejně jsem si říkal, že jsem klidně mohl mít velikost 50, protože ty devětačtyřícítky byly malinko úzké, ale teď už jsem je, snad, rozchodil :)