Můj starý notebook už pomalu dosluhuje a kromě toho je těžký, velký a nechce se mi s ním celý den tahat. Na tabletu se sice dají psát e-maily, prohlížet internet, ale nemůžete si na něm upravovat fotky, psát v textových editorech - zkrátka to není počítač. Tak jsem hledal nějakou alternativu, která by byla lehká, výkonná a lehce přenosná, abych mohl pracovat během dne v kavárně nebo když mám chvilku, nosit jej lehce do práce, pak jít s kamarády na pivo a nemuset s sebou tahat přítěž.
A také mi samozřejmě záleželo na vzhledu. Nejsem odborník na počítače, ppi, RAM a podobné věci. U notebooků se vždycky dívám především na vzhled a cenu, který jsem ochoten za něj dát. Pak si vyberu ten, který má nejlepší výkonu v této kategorii. A ten pravý jsem našel v ultrabooku Asus Zenbook UX305. Je rychlý, tenký a... nádherný!
Koupě nového počítače je pro mě vždycky velkou změnou. A ty já nenávidím. Musím si všechna data z toho starého počítače přetáhnout na externí harddisk, což znamená protřídit všechny složky a několik hodin jejich kopírování. A pak je tu nový operační systém - věc, které se vždycky děsím nejvíc. U toho předposledního jsem trval na Windows XP, až se mi stalo, že pro ně Windows prostě přestaly dělat aktualizace a můj laptop se rozhodl, že jeho verze Windows XP je ilegální. Můj nový Asus Zenbook má Windows 8, což je pro mě absolutní peklo. Ale začínám si zvykat.
Nejvíc se mi na něm líbí to, že je z hliníku. Vypadá to prostě krásně a elegantně a víko zdobí motiv soustředěných kruhů. Měl jsem strach, že se poškrábe, ale součástí balení je i jednoduché pouzdro, které kovové plochy před škrábanci ochrání.
Úžasnou věcí je pasivní chlazení. Doteď jsem nevěděl, že něco takového existuje - v praxi to znamená, že notebook nemá větrák, který neustále hučí, vyfukuje teplý vzduch a v létě jen rachotí, protože počítač se stejně přehřívá. Asus Zenbook se prostě chladí sám díky nějakému čipu. Absolutně bez hluku a bez tepla. No není to skvělé? A chladný (opravdu je studený!) vydrží, i když jej používáte několik hodin. I když se díváte na film třeba posteli a máte jej položený na přikrývce nebo v klíně... Také baterie má velkou výdrž. Výrobce uvádí až 10 hodin, ale to spíš když jen třeba píšete ve Wordu nebo děláte nenáročnější akce. Když se díváte na filmy nebo surfujete po internetu za úplně jasného monitoru je to spíše 6 nebo 7 hodin, což však úplně stačí. Dobíjecí kabel je tenčí než ten u mého předchozího modelu. Takže se dá lépe smotat, zabere méně místa - je skladnější.
Dalším mým požadavkem je výkon a rychlost. Obvykle mám totiž spuštěný Google Chrome a v něm spoustu karet, u toho se dívám na nějaký film nebo poslouchám hudbu, upravuji fotky, píšu ve Wordu, stahuji nebo odesílám data, a to všechno najednou. Potřebuji, aby se vše spouštělo rychle a prostě to frčelo. Asus Zenbook frčí. A vůbec se u toho nezahřívá.
Co se týče velikosti a hmotnosti, je tlustý asi jako můj mobilní telefon (Asus Zenfone 5) - pouhých 12,3 milimetrů. A váží úžasných 1,2 kg. A je velký jako (či spíše menší než) většina časopisů (asi 33 x 23 centimetrů).
Od koupě ultrabooku mě vždycky odrazovala malá obrazovka. Jak na ní budu sledovat filmy a seriály? Obrazovka Asus Zenbooku má úhlopříčku 13,3 palců, rozlišení 1920 × 1080 bodů a hlavně matný povrch, na kterém se skvěle pracuje. Ať už něco píšu na blog nebo sleduji svoje oblíbené filmy, v jakémkoli světle dobře vidím a obraz má skvělou kvalitu.
Co mi trochu vadí je malá kapacita harddisku (128 GB), jsem zvyklý si pořád něco ukládat a mít to vždycky po ruce. Na druhou stranu mi to pomůže v mé snaze nezahlcovat počítač zbytečnými soubory, které stejně nikdy nepoužívám. A chvilku mi trvalo, než jsem si zvykl na touchpad. Ale těch výhod je tolik, že takové maličkosti mi ani nevadí. A za 20.000 je to velmi dobrý poměr designu, ceny a výkonu. A lehce přenosného a lehkého formátu, který lehce strčím do kterékoli tašky nebo pouzdra pod paži. Tedy přesně to, co jsem chtěl.
