Norimberk

Protože jsem měl po návratu z Norimberku hodně práce a teprve předevčírem jsem se vrátil z dovolené v Belgii, dostal jsem se k dopsání článku o Norimberku až teď. Bavorsko mě vždycky lákalo. Mají kroje - lederhose a dirndly - které běžně nosí, lidovou hudbu, vlastní kuchyni a vymezují se vůči zbytku Německa... Tak trochu mně připomíná Moravu :D

Do Norimberku se dostanete nejlépe autobusem z Prahy-Florence. Já jsem jel s Eurolines, kteří jezdí několikrát za den a mají dobré ceny. Jen pozor při návratu, na autobusovém nádraží v Norimberku vládne podivuhodně neněmecký chaos - nikde není tabule s odjezdy autobusů, takže nikdo netuší, odkud který autobus pojede a všichni netrpělivě čekají a vyhlíží, který z přijíždějících autobusů je ten jejich, kde zastaví, a pak se tam rychle hrnou, aby stihli nastoupit.

Za to norimberská MHD je skvělá. V Norimberku jezdí dokonce metro a S-Bahn, které jej spojují s Fürthem, a díky husté síti autobusů vzhledem k velikosti města se všude a rychle dostanete. Jízdenka za jednu cestu stojí asi € 2,80, celodenní dvakrát tolik a pokud ji cvaknete v sobotu, platí i v neděli :) Nebo si můžete půjčit kolo přes aplikaci NorisBike - mají stanoviště po celém městě.

Už nějakou dobu hledám na cestách ubytování pres Airbnb. Bydlíte u někoho doma nebo si pronajmete celý dům nebo byt, takže je to pohodlnější a levnější než hotel. Navíc se setkáte s místními obyvateli, kteří vám poradí, co a jak, co vidět nebo dobré restaurace ve městě... A když se zaregistrujete přes můj odkaz, dostanete něco asi šest stovek na první výlet! :) Já jsem našel byt u městského parku, asi dva kilometry od centra.

Ze všeho nejvíc mně na Norimberku lákal Reichsparteitagsgelände - areál, ve kterém se pořádaly sjezdy NSDAP, postavený Albertem Speerem ve stylu typickém pro Třetí říši. Areál leží kousek od centra a dostanete se tam S-Bahn (zastávka Dutzendteich). Můžete navštívit museum nebo se jen projít kolem rybníku k Zeppelinově poli a vystoupit až na tribunu, ze které Adolf Hitler mluvil k davům zfanatisovaných Němců. Znal jsem ji jen z filmů Leni Riefensthal a musím říct, že dnes už to není to, co tehdy, už nepůsobí tak monumentálním dojmem. Uprostřed vede (uzavřená) silnice, po které jezdí cyklisté a dělají si selfíčka s hlavní tribunou, která chátrá, a kolonáda je úplně pryč, zatímco ostatní tribuny jsou porostlé trávou nepřístupné a rozpadají se.

Přesto je to zajímavé. Zajímavé je také to, že v jedné z budov areálu, postavené také Albertem Speerem, je dnes KFC (tu vidíte hned při příjezdu do Norimberku, pokud jedete autem nebo autobusem). A cestou zpátky si dejte pivo v hostinci se zahrádkou Gutmann.

Při procházce Starým městem na vás na každém kroku dýchá historie. I když byla většina města zničena nálety v roce 1945, celé město bylo krásně opraveno (a všude je čisto a pořádek). Doporučuji císařský hrad, ze kterého je navíc krásný výhled na celé město, a pak dolů kolem domu Albrechta Dürera Starým městem. Za shlédnutí stojí také Lorenzkirche (kostel. sv. Vavřince) a Nassauer Haus. Úplný seznam památek, které stojí za vidění, najdete na stránkách města Norimberku.

Pokud máte rádi muzea, navštivte Germánské národní museum a Ulici městských práv. Najdete tam vše možné, od kompasů ze 17. přes oblečení ze století 18. až po spoustu obrazů a nábytku od středověku až po 30. léta. 

Bavorská kuchyně připomíná tu moravskou - pečené vepřové maso, bůček, zelí, knedlíky, zelí, vepřové maso, k tomu zeleninové saláty jako u nás, a to všechno se zapíjí pivem. I když do Norimberku jezdí turisté, není město zkažené restauracemi pochybné kvality a na každém kroku jsem nacházel bavorské restaurace, do kterých chodili místní, což beru vždycky jako dobré znamení. Několikrát jsem si dal sýrové spätzle (nočky), které miluji, a samozřejmě musíte zkusit norimberské klobásky s preclíky, ať už se zelím a hustou hnědou omáčkou nebo s nasládlou bavorskou hořčicí. V restauraci hotelu Pillhofer (kterou jsem si oblíbil) jsem vyzkoušel Alfränkischer Sauerbraten - hovězí maso, které se na několik dní naloží do octové marinády a pak se dusí (podobně, jako když u nás děláte svíčkovou na smetaně). K tomu podávali omáčku z medu a perníku, červené zelí na víně a chlebové perníky se špekem. Doporučuji!

Kdybyste jeli do Norimberku, nezapomeňte ochutnat ze spousty druhů piv, osobně mám nejraději pšeničné (Weizenbier). Když jsem se ptal, proč nikde nemají pořádně vychlazené pivo, dostalo se mně odpovědi, že se v Bavorsku pivo tolik nechladí, protože by prý mohlo být pro některé lidi příliš studené. Jediné pořádně ledově vychlazené pivo jsem měl na pivní zahrádce Gutmann am Dutzendteich na břehu rybníka hned u areálu sjezdů NSDAP.

Přes týden je v Norimberku o půlnoci mrtvo, o víkendu, kdy se město naplní mladými lidmi a studenty z okolí, to žije až do rána. Na rozdíl od Prahy, kde na ulicích v noci potkáváte jen štětky a černochy prodávající drogy nebo se snažící odtáhnout vás do bordelu, vládne v ulicích v Norimberku čilý ruch. Stejné to bylo i v Berlíně. U nás všichni sedí v hospodě, v Norimberku sedí nebo postávají lidi na ulicích s lahví piva (nebo Club-Mate) a kolem hradu to bylo o víkendu plnější než v Praze na náplavce! 

Já jsem svoji páteční noc plnou pití Club-Mate mit Schuss (Kofeinový nápoj u nás tolik milovaný hipstery, ze kterého upijete a barman vám tam nalije panáka ginu nebo vodky) zakončil kebabem. Mají tu sladké likéry, značky s pozoruhodným názvem Ficken ("šukání") a je zvláštní, že panáky (i ty se slušnými názvy) tu stály asi € 2,50, zatímco pivo tři Eura a víc.

Také musím zmínit noční restauraci Wacht am Rhein, která otevírá o půlnoci a otevřeno má až do rána. Vaří tam velice dobře, prostě klasická restaurace s bavorskou kuchyní, žádný laciný noční bufet. 

Podívejte se na můj instagram, pod hashtagem #czechfashionistovnorimberku najdete momentky z mého výletu v Norimberku :) A když už jsem u toho instagramu, do konce letních prázdnin probíhala letní soutěže O2 o nový telefon a výlet po Evropě, které jsem se jak v Norimberku, tak v Belgii účastnil. Stačilo se na dovolené vyfotit s ukazováčkem a prostředníčkem ukazujícími symbol "V" a sdílet na instagramu fotky s hashtagem #Velkočesko. Protože všude dobře, doma Velkočesko. Sice jsem nevyhrál, ale pod hashtagem najdete hezké fotky z různých koutů světa.