Na cestách

Často cestuji vlakem, jak možná víte, pokud mě sledujete na Instagramu. Především proto, že jsem příliš pohodlný na to, abych jezdil autem, a autobus není dostatečně pohodlný. A celkem si to užívám (tedy pokud právě funguje e-shop ČD a nejedu Slovenskou strelou nebo EC Čardášem, které mají snad vždycky zpoždění, jsou ušmudlané a není tam wi-fi). Většinou jezdím Rail Jety Českých drah na trase Praha-Břeclav, které jsou komfortní, a během těch tří hodin, které cesta trvá, mám dost času na to, abych si ve vlaku přečetl knížku, vyřídil poštu, podíval se na film, a obvykle si beru něco na svačinu a víno, a nemusím se tak stresovat řízením po šílené D1 - jako v té idiotské reklamě, která právě běží v televizi :D A vůbec řízením - nenávidím to.

Někdy cestuji jen s lehkou taškou, jindy mám doslova loďák, se kterým cestuji už skoro patnáct let, protože neustále něco převážím z místa na místo, nakupuji různé věci, a vozím si z Moravy do Prahy víno. Hodně vína :) 

Doslova před pár dny jsme si pořídil tuto cestovní tašku z pánské kolekce italské značky Save My Bag. Náhodou jsem na ni narazil, když jsem procházel Slovanským domem ze Senovážného náměstí na Příkopy. Ta moje je z limitované edice řady Principe Limited Edition, v barvě W Brown.

Zaujalo mě především to, jak je taška lehká - je vyrobena z materiálu, který připomíná neoprén, a přitom je pevná a odolná, nepromokavá a snadná na údržbu. Hlavně má bytelnou konstrukci a pevná ucha. Mám rád velké tašky, do kterých narvu pár lahví vína nebo menší nákup či hromadu knih z antikvariátu a nic jim to neudělá ;) A díky materiálu neváží skoro nic, je ještě lehčí než neoprén.

A velice se mně líbí její design; na první pohled to vypadá, že je zvenku vlněná, ale ve skutečnosti je potištěná skotským vzorem kostkované vlny. Na mých fotkách to možná nevypadá úplně přesně, protože materiál se leskne a barvy působí chladněji, ale ve skutečnosti je v krásných odstínech hnědé, a dokud se na tašku nepodíváte opravdu zblízka, budete si myslet, že je z vlny.

Na sobě mám kabát a svetr (můj nejoblíbenější vůbec!) Gant, džíny Levi's, ponožky Happy Socks z Urbanluxu, rámové polobotky F. L. Popper, kožešinový límec ze Scoro Coco, rukavice z Art deco galerie, hodinky Wenger a tašku Save My Bag.

Zelené tvídové sako

Tvíd je oblíbeným materiálem anglického venkova. Původně jej nosili sedláci a chovatelé ovcí, pak jej začala nosit šlechta na svých sídlech, a dnes se nosí i ve městě; dobře vypadá třeba s džínami.

Podobné - zelené - už jsem sháněl dlouho, a teprve nedávno jsem je objevil v sekáči. Padlo mně jako ulité, má kožené knoflíky, a je z jemného, lehkého vlněného tvídu. Kalhoty jsou Calvin Klein, košile Balmain, hedvábný kapesníček také ze sekáče, ponožky z Ponožkovic, rámové polobotky F. L. Popper, sluneční brýle Michael Kors, luxusní rukavice Engelmüller a švýcarské hodinky Wenger.

Modrý oblek a košile na míru

Modrý oblek Galard už mám nějaký ten pátek, vesta a manžetové knoflíčky jsou ze sekáče, kravatu Hermès jsem dostal darem od kamarádky, rámové boty jsou od české značky F. L. Popper a košile na míru je šitá u brněnské značky uty.

Líbí se mně proužkované košile s bílými límečky a manžetami - připomínají mně doby, kde se škrobené manžety a košilové límečky odepínaly, aby se nemusela prát celá košile, ale jen její části, které se nejvíce ušpiní. Obvykle byly bílé, aby se mohly vyvařovat a škrobit, aniž by se poškodila barva. Podobnou košili jsem už měl, ale dnes je mně malá, tak jsem si nechal ušít tuto. Opět jsem chtěl košili s dvojitými manžetami a kulatým límečkem. A také jsem chtěl zase košili, která mně dobře padne, protože konfekce je sice fajn, ale ne vždy dobře sedí, a dát si ušít košili není o tolik dražší než si ji koupit kvalitní kousek v obchodě.

Nechal jsem si ušít na míru tuto od uty. Na stránkách mají skvělý konfigurátor, kde si vyberete střih košile, látku, typ límečku a manžet, barvy, knoflíky, barvy obšití a další detaily, můžete si na ni nechat vyšít monogram, a košile s z látky a s detaily podle vaší volby se vám ihned ukazuje, takže máte představu, jak bude vypadat. Dávat si šít na míru svádí k různým zvěrstvům a prohřeškům proti dobrému vkusu, a tak na stránkách píší: "Kapsičky na košili nebo krátký rukáv není ok. Proto nic podobného v naší nabídce nenajdete." Soustředí se tady spíše na klasické košile na každodenní nošení do práce, na volný čas nebo ke slavnostním příležitostem. Šílenosti, kde má každý knoflík jinou barvu vám neudělají :) 

Nakonec zadáte míry. Je to celkem snadné. Lepší je požádat někoho jiného, ať vás změří podle přiloženého návodu a instruktážního videa. Ušití trvalo asi tři týdny a stejně jako všechny košile od uty. stála 2.290 korun bez ohledu na velikost, použitý materiál a zvolenou specifikaci, a v ceně je i poštovné.

S výsledkem jsem velice spokojený. Košile je dost dlouhá, aby nevylézala z kalhot (i když na to už také existuje pomoc), trochu zúžená, ale poskytuje dost volnosti - nechtěl jsem ani slim střih, ani "noční košili", ale něco mezi tím, v čem se budu cítit pohodlně. Manžety a rukávy jsou dost tuhé na to, aby držely tvar, ale dost měkké na to, aby byly pohodlné, a knoflíček u krku se zapíná bezproblémově. Látka je příjemná, z čisté bavlny, a také se dobře žehlí ;)

Nosíte košile na míru nebo si kupujete konfekční? A co další oblečení, obleky či kabáty? Dáváte si něco šít nebo vám konfekce padne a jste s ní spokojeni?

Tvídové sako a ascot tie

I když je květen, máme celkem studené počasí, a tak jsem ještě - a už asi naposledy - vytáhl tvídové sako a rukavice a také svůj nový šátek, nebo ascot-tie, chcete-li. Máte raději chladno nebo už máte té zimy plné zuby a těšíte se, až bude krásně a teplo? :)

Na sobě mám džíny Levi's, tvídové sako H&M, košili Carven, šátek (ascot tie) Scoro Coco, vestu ze sekáče, rukavice Engelmüller, starožitné manžetové knoflíčky a prsten, ponožky Pietro Filipi, rámové polobotky F. L. Popper a náramky z polodrahokamů, ten hnědý z tygřího oka je Lavaliere.

Jako na anglickém venkově

Při svých návštěvách sekáčů občas objevuji krásné věci. A tak jsem si některé oblékl, abych je vynosil, než na ně bude příliš teplo. Na sobě mám bekovku Bekoff, ponožky Gant s liškami, rámové polobotky F. L. Popper a rukavice Engelmüller. Vše ostatní je ze sekáče. Vlněné kalhoty Bally, svetr Polo Ralph Lauren, sako Harris Tweed a šál ze skotské vlny.

Kožešinový límec z hnědé lišky

Už dlouho jsem ve vetešnictvích, bazarech a starožitnictvích sháněl podobnou kožešinu z polární lišky, která by mě pak hřála kolem krku, a která by mně připomínala staré časy a jejich zmizelou eleganci a absenci schopnosti odpůrců kožešin přemýšlet. Teprve nedávno jsem přesně tu pravou a ve výborném stavu objevil na Ebay. A prodejce k ní přidal ještě tuto hnědou, u které je kožešina již v o něco horším (ale stále velmi dobrém) stavu.

Tímto bych chtěl zároveň vyřídit všem odpůrcům kožešiny, než mě začnete hejtovat. Tento límec je velice starý, a pokud chcete někomu vyčítat smrt této lišky, jděte si vybít zlost za vaší babičkou nebo prababičkou, za to, že si v mládí koupila jednu lišku, kterou pak poslala dál, takže z ní i po tolika letech může mít někdo radost. Pak si spočítejte, kolik sníte masa, kolik kvůli tomu zemřelo zvířat, která trpěla v úplně stejných podmínkách jako kožešinová zvířata (i když myslím, že tato liška zažila mnohem lepší časy, a pravděpodobně byla ulovena v přírodě) a popřemýšlejte nad tím, jak dlouho jste z toho KFC kýblu stehýnek z několika mrtvých kuřat měli užitek vy (= čas konzumace - čas defekace), a jaký užitek má už několik lidí z této kožešiny. Pak si nafackujte: poprvé za babičku, a podruhé za to, jací jste idioti a pokrytci.

Abych nepůsobil dojmem první republiky, vzal jsem si lišku k ležernímu oblečení - na sobě mám džíny Cheap Monday, kabát Calvin Klein, kvalitní kožené rukavice Engelmüller se zapínáním na knoflík, ponožky z Ponožkovic, náramek české firmy Lavaliere a z pravého tygřího oka a polobotky, rovněž české firmy F. L. Popper.

Tmavě modrý peacoat a žluté rukavice

Jak jsem se vrátil z Francie, začal jsem dělat čistku šatníku, protože mám příliš mnoho věcí, z nichž spoustu ani nenosím. Něco už jsem rozdal, pytel oblečení jsem věnoval charitě, a chci si nechat spíše kvalitní kousky, které se dají vzájemně dobře kombinovat. Béžová či hnědá a modrá jsou moje oblíbená barevná kombinace - je to taková klasika, kterou nemůžete nic zkazit. 

Kabát mám od Blažka a je to ideální kousek na jaro nebo podzim - nemá totiž podšívku, je to jen silná, ale měkká vlněná látka. K němu jsem si vzal kalhoty Calvin Klein, šálu Gant, rámové polobotky F. L. Popper a Happy Socks z Urbanluxu. Náramky z pravých jaspisů a tygřího oka jsou od české firmy Lavaliere.

Rukavice jsou mým novým přírůstkem od (staro)nové české firmy Engelmüller, která dělá nádherné, luxusní, a do detailů propracované rukavice. Tyto jsou z broušené telecí kůže, celé ručně šité s podšívkou z kašmíru, a na zápěstí se zapínají pomocí knoflíčku, což je něco, co jsem už dlouho sháněl, protože rukavice se zapínáním dnes již skoro nikdo nedělá. No nejsou nádherné? :)