Co s oblečením, které už nechcete

Pokud mě sledujete často, víte, že miluji sekáče. Když jsem byl na střední, začal jsem obohacovat svůj šatník a doplňky nejen tam, ale i na Ebay, kde se dá sehnat vše možné, mnohdy za hubičku. Co ale dělat, když se chcete něčeho zbavit?

Buďto je někomu věnujte, jako to většinou dělám já. Obvykle se zeptám kamarádů, zda to nechtějí, nebo to prostě dám mamce, ať to dá někomu, komu by se to hodilo. Ani s charitou to totiž není tak jednoduché, protože oblečení z kontejnerů na nechtěné oblečení končí na pultech sekáčů, vyhazuje se, protože recyklované a směsné látky už recyklovat nelze, a tak je dejte nějaké charitě, která je přímo předá potřebným. V Praze existuje i několik projektů, kam můžete nechtěné věci přinést, oni je prodají, a z výtěžku financují určitou dobrou věc. Pokud je oblečení ve špatném stavu, nastříhejte si z něj hadry na mytí či utírání prachu.

Pak vás ale napadne, že ten drahý a značkový oblek, který jste na sobě měli jen párkrát a už se do něj nevejdete, můžete ještě dobře zpeněžit (věci z řetězců ani prodávat nezkoušejte, pokud to není třeba nějaká návrhářská spolupráce z H&M). To se snadno řekne, ale... Trh je přehlcený, a o obnošené oblečení není takový zájem, jak by se mohlo zdát, což mě udivuje: Já si ale pořád raději koupím obnošený oblek Versace, než za stejnou cenu nový ze Zary, ze kterého si v případě obnošení neuděláte ani ten hadr na boty, jaký je to šmejd. Pokud něco sháníte, máte výhodu, že to můžete levně sehnat, ale horší je něco prodávat.

U nás existuje spousta způsobů, jak svoje oblečení nabídnout. Sbazar, Aukro, a podobné stránky, ale nejznámější a nejlepší je Vinted, kde nějaké věci nabízím. Problém je však v tom, že i téměř nové věci tam budete mít vystavené dlouho a je velice pravděpodobné, že je budete muset prodat pod cenou. Pokud máte opravdu luxusní boty a doplňky (to platí spíše pro dámy), zkuste je nabídnout Luxury bags, Skříni nebo Phase 2.

Spousta lidí tu cenu neumí odhadnout. Našel jsem tam pár kabátů Burberry. Tedy Burberry's, což je podoba jména, jakou značka používala do roku 1999, takže je to mnohdy i třicet let starý kabát s poněkud jiným střihem, než mají ty současné, a přesto je nabízejí i za 8 000, což je podle mě přehnané, když je očividné, že jej koupili v sekáči za pár korun. Hodně štěstí! Prodávám tak třeba košili od Lagerfelda v moc dobrém stavu za pětistovku, i když byla původně docela drahá, džínovou Levisku, které mně byla malá, jsem prodal za 900, i když původně stála asi 2 500 a byla málo nošená. Kupodivu špatně se prodávají sluneční brýle. Chtěl jsem poslat dál nenošené brýle Tom Ford, které jsem dostal - normálně stály asi 7 000 a byl jsem rád, že jsem se jich za 1 500 zbavil.

Dalším "problémem" Vinted je to, že je to on-line obchod. Ono je to podle mě spíše výhoda - pohodlně najdete, co hledáte. Měl jsem na mysli ale to, že si nemůžete věc vyzkoušet, a proto vždy uvádím nejen velikost, ale také přesně rozměry, ať si to každý porovná s tím, co má doma, a oblečení se snažím co nejlépe popsat a vyfotit, a bylo by dobré, kdybyste na to mysleli, až budete někde něco nabízet. Stejně vám pak deset lidí napíše, že chce přesné rozměry nebo fotku saka zezadu, nebo jak mně říkala kamarádka, že po ní někdo chtěl, aby natočila video, jak si v té sukni (prodávala ji asi za 200) sedá. Nejhorší je, když si někdo chce na ten či onen kus jen prohlédnout nebo rovnou koupit s osobním předáním, ale může jen jednou za čtrnáct dnů mezi 21 h a 21.15 v Horních Měcholupech nebo v Panenských Břežanech. Tak by to nešlo, a tak se zájemce od osobních setkání snažím odradit tím, že tam mám jako "místo" svůj rodný kraj, kde mám také uskladněnou spoustu těch věcí, které už nenosím.

Dávejte pozor na padělky. Třeba Sbazar je plný buďto fejků, anebo značkového oblečení s cenou, za kterou je nikdo nekoupí, protože je nereálná. Třeba momentálně trendy věci od Gucciho s potiskem včel a vše s vulgárními logy tam najdete snad jen jako padělky, čemuž napovídá i nápadně nízká cena a fotky opasků a kabelek zabalených v igelitě - fuj! Vinted to, mám dojem, celkem kontroluje. Mě pořád šikanují kvůli fotkám, kde mám oblečení na sobě, protože si myslí, že je to fotka z internetu (což beru svým způsobem jako lichotku), a také mně párkrát psali, zda je ta věc opravdu od té značky, za kterou ji vydávám.

Také dávejte pozor na kupování kožichů ze druhé ruky. Na Sbazaru i Aukru často vídám inzeráty jako "málo nošený, měla jsem jej na sobě jen třikrát", a cena 20 000. To je sice hezké, ale zapomněla připsat, že naposledy jej dostala v sedmdesátých letech, a na sobě jej naposledy měla ještě za Husáka, a od té doby leží nacpaný ve skříni, a pravděpodobně se brzy rozpadne. V berlínských sekáčích jsem viděl, jak vypadají tak staré kožichy, o které bylo špatně postaráno.

Takže když vám to shrnu:

* Zkuste Vinted, vychází ze všech nejlépe. Je zadarmo, přehledné, a známé.

* Prodávanou věc dobře vyfoťte, nejlépe i na sobě, vyzdvihněte zajímavé detaily, a případné nedostatky či vady.

* Věc dobře a pravdivě popište a připojte rozměry. Pokud nemáte čas na předání zboží nebo chcete přilákat i zájemce zdaleka, rovnou napište, kolik chcete za poštovné.

* Zvolte si realistickou cenu. Chcete se toho opravdu zbavit nebo dva roky čekat, že vyděláte majlant? 

* Čekejte. Něco se prodá hned, někdy to trvá. Dlouho.