Hnus jménem ledvinka, neboli bambek, jak je dnes in říkat

Určitě jste si všimli, že už tak tři roky se vracejí ty nejohavnější trendy z devadesátých let. Má to svoje výhody. Můžete nakupovat i v těch nejhnusnějších a nejsmradlavějších sekáčích, seženete tam "lepší" věci než v Pařížské, a vejdete se pod dvě stovky, i pokud potřebujete obměnit celý šatník. Aby to ale neznělo tak hnusně a jako že jste česká socka bez vkusu, říká se těm věcem anglicky. 

Je to stejně trapný eufemismus, jako když "foodies" jedí gratinovanou pastu se sosem, zatímco plebs žere zapečené těstoviny s omáčkou. Přitom těstoviny jsou  de facto těstoviny, ať už je vyrábí Giuseppe v Kalábrii, anebo nějaká bába u pásu v Rosicích. Tak třeba rybářský klobouk nosil jezeďák Kemr v chalupářích, zatímco puberťák, kterému bohatí rodiče kupují hnusotenisky slepené z gumy a polyesteru za patnáct tisíc, není rozmazlený fracek, ale snýkrhed či hajpbíst, a nosí baky dhet. Třeba od Burberry, těm už také jeblo, a také začali dělat devadesátkové hnusooblečení, a dokonce zjednodušili font loga, aby neodkazovalo na dřívější eleganci, ale lákalo kdejakého bohatého vošousta v teplákovce s ledvinkou, který neumí číst písmo s patkou.

 

Tedy s bambekem. Ledvince už se totiž neříká ledvinka. Tu nosí nějaký nestylový lůzr z maloměsta, který módně ustrnul v devadesátých letech, nosí ji k trekovým sandálům se zapranými ponožkami a dírou na patě a igelitkou z Kauflandu. Influenceři tomu říkají beltbek (belt bag), uejstbek (waist bag), fanypek (fanny pack) či bambek (bum bag; všimněte si, jak se rýmuje s douchebag), a podle mě ten poslední z uvedených výrazů zní nejohavněji. Možná proto, že to zní jako bazmek. A už je ani nenosí kolem pasu, ale zavěšené na prsou. Někdy k mikinám, na kterých je z nějakého důvodu natištěný francouzský nápis "kuřecí prso", anebo svoji lásku ke konzumaci drůbeže exhibují přímo na tom, čemu už se ledvinka neříká.

Mezi moje nejoblíběnejší hnusostylingy patří kombinace čehokoli z posledních několika kolekcí Balenciagy, především pak styl nošení bundy "padá mně z ramenou, ale mám ochrnuté ruce, a tak si ji nemůžu upravit".

Leda že by to snad byl větší kožený bambek nějaké známé značky s výrazným logem či jiným poznávacím znamením dané značky, který by nevynikl pod o pět čísel větší hnusošusťákovkou strašákového střihu, která vypadá jako ze sekáče "vše za deset korun" a páchne to tam zpoceným polyesterem víc než v tramvaji, ale ve skutečnosti je to Balenciaga za třicet tisíc. Pak si ji připnou k pasu. No schválně, zkuste si na prsa pověsit ledvinku od Diora (Christian Dior se obrací v hrobě) a uvidíte, že ten přívěsek s déčkem kvůli gravitaci nebude vůbec vidět. A co kdyby se vám v záhybech té látky ztratila ledvinka od Gucciho? A když už jste oblečená v moderní a předražené replice toho, co nosí Máňa v nádražce v Horní Dolní a považujete se za ztělesnění módy, musíte to něčím vyšperkovat, protože jinak byste se na MBPFW mohli nakrucovat jak byste chtěli, ale s noname bambekem by vaši fotku na Elle.cz nedali, a repliky hnusného oblečení z devadesátých let bez ledvinek už dnes nosí kdekdo. 

U této fotky si nejsem jistý, zda mám nechat průchod rakovině očí a zkusit to léčit, anebo si je rovnou vypíchnout.

Ledvinek, tedy bambeků, je dnes spousta stylů, což je děsivé, protože i moru byly ve středověku jen tři druhy. Vogue CS doporučuje "už ponechte festivalovým milovníkům hudby nebo těm, kteří nemají vkus. Ve městě, k saku či rovnému kabátu nevypadají dvakrát přesvědčivě. Vždy je lepší dát přednost koženým variantám, které s další sezonou nevyhodíte." Já si zase říkám, že by byly lepší bambeky z papíru, které byste vyhodili hned poté, co jste se s nimi vyfotili na Instagram.

Už jsem jej chtěl pochválit za recyklaci; že přešil starou kombinézu dělníka z dálnice na kabát, ale beztak je to nějaká ót kutýr. Pokud jste zvrácení, nestyďte se a napište mi, znám sekáče, kde něco podobného prodávají za deset korun.