úterý 25. září 2018

Przníte češtinu?



 photo przneni-cestiny-jakoby-epicky_zpsx2opj9pd.jpg

Rozmáhají se nám tady různé nešvary. Jakoby. Epický. Vemte místo, dva roky zpátky, ... Dnes mají všichni plnou hubu gentlemanství, ale že jim z té huby padají nesmysly, chybné a špatné výrazy, anglicismy, kalky a další hrůzy pochycené sledováním filmů s laciným dabingem nebo od kolegů, kteří v práci používají zprzněnou angličtinu, je jim jedno.

Nechci tvrdit, že jsem sám dokonalý. Střední školu jsem absolvoval v Rakousku, a pak jsem studoval germanistiku, kde jsme měli téměř všechny předměty v němčině, takže mám z češtiny vlastně jen základní vzdělání, a kvůli tomu, že jsem od střední neměl televizi, jsem nebyl vystaven lacinému dabingu a špatné češtině, protože moderovat pořady dnes může už každý. Přesto si myslím, že moje čeština nijak zvlášť špatná není (i když občas píšu poněkud zastarale, což mně tady vyčítáte). Myslete si zase, že jsem arogantní, a zase mně začněte nadávat, jak se povyšuji, ale když něco neumím nebo si nejsem jistý stačí vytáhnout smártfoun a tam si to najít. Téměř každý den něco hledám v jazykové příručce Ústavu pro jazyk český, protože každý člověk denně naráží na jazykové jevy, které mu nemusí být jasné, není si jistý pravopisem, a podobně. Rozdíl je však v tom, zda si to dohledáte, nebo budete kchůl a máte to na háku

Nebojte, nebudu tady žehrat nad tím, že už nemluvíme jako za první republiky (kdy k uznání společností a k úspěchu neodmyslitelně patřil kultivovaný projev a vystupování), a že lepší je říkat zdviž nebo částka, protože výtah nebo obnos jsou germanismy, a Němci uvedli svět do Velké války, a proto je to špatné. Stačí však, když otevřu Facebook nebo internetové noviny, a všecko se ve mně začne obracet. Že jsou gramaticky, pravopisně i stylistycky pochybné komentáře pod články - s tím asi nic neuděláme. Ale autoři článků na internetu i v tištěných periodikách by česky umět měli. A seriály s laciným dabingem? Moderátoři, kteří mluví šílenou češtinou? Mám dojem, že největší měrou k úpadku češtiny přispívají právě tato média.  V tomto článku se chci věnovat především prznění jazyka nesprávným používáním různých výrazů, a ne pravopisnými či gramatickými chybami.

Začněme pozdravy a osloveními. S těmito se v e-mailech setkávám denně, a často jsou chybné. Za "ahoj" se čárka psát může, ale nemusí. Za ostatními pozdravy se čárka píše, a oslovení se také odděluje čárkou. Př.: Dobrý den, pane Nováku, rád bych Vás pozval... A nezapomínejte že oslovujeme pátým pádem, tedy pane Nováku, ne Dobrý den, pane Novák, apod. A pokud v e-mailu nepíšete "Vážený/milý pane/Honzo", jak by tomu správně mělo být, ale začínáte e-mail "Dobrý den, XY", neopakujte už přání dobrého dne v závěru. A hlavně nikdy nepoužívejte americký kalk "Mějte hezký den". To když slyším, musím "si vzít místo" (což je také děs, tentokrát z němčiny), abych sebou nepraštil o zem. 



 photo przneni-cestiny-jakoby-epicky_02_zpswqtmdikz.jpg

A když už jsme u těch kalků, ten nejstrašnější, který se šíří jako mor, je "je to o tom/není o to o tom". V pořádku je "Zlatý kolovrat je balada o tom, jak se...". "Není to vo tom, že bych ho neměla ráda..." je peklo, a dotyčný může být jedině rád. 

Karma. Instantní karma. U nás se říká třeba boží mlýny. O karmě je řeč, když si hrajete na světové, bezmyšlenkovitě opakujete něco z televize, nebo myslíte průtokový ohřívač vody. Instantní je káva nebo polévka.

V televizi teď dávají reklamu na jeden z těch vaginálních krémů nebo co, a hrdinka říká "když jsem byla těhotná s Eliškou, ..." Napřed jsem myslel, že je to reklama na podporu transgender lidí či adopci stejnopohlavními páry, až pak jsem si uvědomil, že ta kráva má na mysli "když jsem čekala Elišku" (when I was pregnant with...). Vážně? Hrajete si na mamynku, a přitom už dnes ani neumíte říct, že máte naštěkáno v boudě? Vždyť čeština je tak krásná!

Dalším oblíbeným slovíčkem je jakoby. Je to něco jako nové vole, a vkládá se do každé věty a mezi každé druhé slovo, jako kdysi "vole". Třeba "já jsem jakoby studentka." Tak je nebo není? Jakoby v tomto případu nedává smysl, ani kdyby je použila Schrödingerova kočka. A jako by se stejně jako jako že se většinou píše zvlášť.

Touhu dát někomu facku ve mně vzbuzuje také 4k. 20k+. Já vím, že milujete Facebook a 9gag. Ale toto je idiocie. Když jsem chodil do školy, učitelům vadilo, že čísla nepíšeme slovy, ale číslicemi. Ale toto tím na mysli neměli. A neříkejte mně, že jazykový vývoj je to, že neznáte českou zkratku, tak tam dáte nějakou jinou. Proč nenapíšete třeba čínskou zkratku?

Pak tady máme faux amis, neboli falešné přátele, čili slova, která znějí v různých jazycích stejně nebo podobně, ale mají různý význam.  Nejznámější je asi polské šukat, což je česky hledat. V Praze jsem si často všiml, že Čechům dělají potíže slovenské výrazy horký, kúriť, chudý nebo ako sa voláš, což znamená hořký, topit, hubený a jak se jmenuješ, ne jaké je tvoje telefonní číslo. Mnohem častěji se ale vyskytují výrazy jako epický nebo organický. Epická je třeba poezie, ne to, že jste se vykalili, a dodnes si pamatuji to, jak jsme měli ve třetí třídě na základce v prvouce tabulku, ve které jsme rozdělovali přírodní látky na organické a anorganické. Organické bylo třeba listí nebo ovoce, anorganický byl porcelán nebo beton. To musí někteří opravdu zdůrazňovat, že nejí kamení, když říká, že jí jen organicky? Nebo si snad někdo myslí, že někdo žere sklo?

V posledních několika letech je také oblíbené říkat všemu projekt. Tedy ne nákresu nebo záměru, ale hotové věci. Mně pořád někdo prezentuje projekty. A málem bych zapomněl na kolaboraci! Když někdo ve 40. letech kolaboroval s Němci ( = třeba udával Čechy, kteří nerespektovali utlačovatele z Říše), pověsili jej na lampě pouličního osvětlení. Když dnes kolaboruje třeba Rimowa se Supreme ( = Rimowa zaplatí značce pojmenované podle kuřecích prs za to, že smí svoje kufry potisknout jejich logem, aby to vypadalo nevkusně a přilákalo nové zákazníky), všichni se z toho mohou zbláznit.

Skloňování osobních zájmen. Viděl jsem . Co jsi jí viděl? Chápu, že v Praze se mluví dlouze, ale ne, je tam krátké "i". Mi to vadí. Proboha. Vždyť to vypadá i zní hrozně! Krátké tvary zájmen nemohou stát na začátku věty. A to jsem vždycky myslel, že skloňování zájmen je jednou ze základních dovedností, které se člověk učí jako dítě od rodičů...

Vždycky, když slyším nějakou moderátorku říct "cééé céééé áááááááááá", mám chuť ji praštit mikrofonem. Zkratky jsou tu od toho, abyste nemuseli vypisovat celá slova, ne abyste do svého mluveného projevu přidávali další prvky, abyste zněli ještě hloupěji. To stejné platí pro atd., apod., atd.

Pokud neumíte používat cizí slova, nerozumíte jejich výrazu a neumíte je správně vyslovit, nepoužívejte jich. Většinou mají odpovídající český výraz. Klasika je [foajé] namísto faux pas (francouzsky je to [fo pa], ne fóóó páááá) či prznění názvů jídel, viz pořad Prostřeno!, který se škodolibou radostí sleduji. Jistě znáte slovutný šisake nebo chesekhakhe či čízký dort, bez kterého by se meníčko v Prostřenu snad ani neobešlo, možná také husí játru fujagru, kajbátu, mufíny či desert tiramisa, který se teprve v šestém pádu skloňuje na tiramisu. A vzpomínáte na to, jak všichni pekli čupčáky? Já bohužel ano. 

Jistě často slýcháte nejoptimálnější a nejideálnější. Ideální i optimální jsou superlativa, ta už se dále stupňovat nedají. Zvláštní ovšem je, že si můžete stáhnout třeba nejaktuálnější verzi programu.


 photo przneni-cestiny-jakoby-epicky_03_zpsrixsgoto.jpg
Častou hrůzou je také nadměrné užívání určitých členů. A "holčina". Dominika na tom ostrově měli snad raději nechat.

Často slýchám spojení jako Chanel parfém, Billa Obchod, Adidas tenisky, tonka fazole a další chybné překlady. Správně je to parfém Chanel, obchod Billa, tenisky Adidas, fazole tonka, protože na prvním místě je v češtině podstatné jméno, a pak jméno vlastní. Neříkáte přece moje Jana máma, ale máma Jana, ne? Je skvělé, umět anglicky, a pořád klikat na odkazy na Facebooku, že jo? Ale zapomínat přitom na to, že ten jazyk je odlišný od našeho, a že má jinou gramatiku, je smutné.

To mně připomíná memy a jejich děsivě doslovné překlady do češtiny, respektive používání těchto chybně přeložených frází jinde. A nedělá to Překladač Google (zvaný Google translejtr), ale lidé, i absolventi vysokých škol. Např.:
Jeď na Ukrajinu, řekli. Bude to sranda, řekli.

Já hejtující turisty v debilních čepicích ze suvenýr šopu (fotka turistů v čepicích, kterým se vysmívám). Taky já (fotka mě v té stejné čepici).
Toto není čeština!
A také reklama na Fofolu s tím postiženým psem. Tam se špatným překladem vtip vytratil úplně, a kdo ten internetový mem nikdy neviděl, to stejně nepochopí.

Jako autor blogu o módě, čtenář stejně zaměřených časopisů a milovník dobrého jídla trpím, když si čtu tiskové zprávy a články, ve kterých se to hemží věcmi jako loafers, mintové peplum, basic kousky, v restauracích pak mousse či podle mě jeden z největších češtinářských podivností filé/filet. Nebo jak to "posunuli na další level" v časopisech typu Apetit, a udělali z toho čatní, kiš, mús a další ohavnosti. Řekněme, že je to jazykový vývoj, ale já jsem chutney, quiche i mousse poznal ještě předtím, než o tom napsali v Apetitu, a na ty fonetické přepisy si asi nezvyknu. 

Některé výrazy jsem však nucen používat, protože kdybych napsal, že jsem si koupil střevíce nebo montgomerák, lidé zvyklí na loafers a duffle coat, které se u nás z pro mě nepochopitelného důvodu začaly používat, by asi netušili, o čem je řeč. Vlastně to pochopitelné je. Píše kdekdo, a neumí ani překládat, ani nezná správné české výrazy pro dané věci, tak tam dá to, o čem si myslí, že zní jako že dobře.

A tím se dostáváme zpátky k tomu, že redaktoři a moderátoři by se měli umět vyjadřovat česky. 
V oblasti módy je to mor. Camouflage vzor. Navy oblek. Velvetové loafers. To vše se dá říct česky, a maskovací vzor, tmavě modrý oblek nebo sametové mokasíny/střevíce přece nezní ani zvláštně, ani zastarale. Připadáte si víc kchůl, když máte na nohou loafers s camouflage vzorem? 

Na druhou stranu, takový trench coat český ekvivalent nemá, protože označuje určitý střih kabátu, který přišel z Velké Británie, a třeba boat shoes - nemáme moře, takže výrazy pro všecko oblečení a vybavení v češtině chybí. A norfolk nebo chesterfield tady byly už za první republiky.


A co teprve všichni ti módní editoři? Dodnes to nechápu. Editor je přece něco jiného než redaktor... Když potkám mejkapártistku, vždycky mě to pobaví. Já nevím, ale vám zní kchůl, když někdo řekne, že je artistka? Jako že žije v maringotce a jezdí v manéži na poníkovi? Ne, je to maskérka.

Pokud neumíte vyslovit cizí slova, raději je nepoužívejte, zeptejte se, najděte si to. Nikdo netvrdí, že musíte vše umět a vědět, ale tolik oblíbená ignorace a chybná výslovnost působí hloupě. Skoro každý dnes máme chytrý telefon s připojením k internetu, tak si otevřete stránku Forvo, kde najdete výslovnost úplně všeho. Vzpomínáte na to, jak jsem si nemohl koupit parfém, protože prodavačka nevěděla, jak se správně jmenuje?

Pak je tady ale pointa, pro mě nevysvětlitelný úkaz v češtině. Prý se to má vyslovovat "poenta", jak už mě pár chytráků upozornilo. Jenže to vůbec neodpovídá původní francouzské výslovnosti. Máme tedy nějaké cizí slovo, které jsme počeštili, a pak mu vymysleli novou, jinou, a jako že francouzskou výslovnost. :D Zlatý krepdešín! Apartmá  či abonmá (ano, i to existuje!) nikomu nevadí? 

V poslední době jsou oblíbené také eufemismy. Vlastně s nimi začal prý už Hitler, když začal rasově a politicky nevhodné osoby soustřeďovat ne ve vyhlazovacích, ale v koncentračních táborech. Tomu slovu tehdejší Němec asi běžně nerozuměl, a nezní to vůbec děsuplně. Zajímavé je rozlišování významu slov podle toho, zda použijete český či cizí výraz. Dnešním dětským táborům kam jezdí na soustředění totiž koncentrační tábor neříkáme. Dnes se můžeme setkat s tím, že někdo provozuje pole dance, busking nebo parkour, protože tanec u tyče dělají jen děvky, na ulici hrají  či kejklí jen žebráci, a asi se nikomu nebudete chlubit tím, že v oblečení evokujícím fetky rádi skáčete na zeď a na čerstvě natřené fasádě cizí nemovitosti obtiskujete podrážky svých špinavých bot - to by znělo příliš explicitně.

Ono je to jako v gastronomii. Lůza jí zapečené těstoviny s kuřecím prsem a omáčkou, zatímco Pohlreich připravuje gratinovanou pastu se supreme a sosem. Vulgus przní pravopis a jí filé, zatímco labužník przní výslovnost a jí [filet], přičemž význam tohoto slova je naprosto stejný - plátek ryby.

Tak co? Používáte něco z toho? Dbáte na to, jak mluvíte, píšete, jak se vyjadřujete? Nebo jste nad dnešním světem zlomili hůl a píšete a mluvíte jako prasata, protože vaši kamarádi z facebookové skupiny pro sneakerheads a kolegové ze stártapu mluvící směsicí angličtiny vám rozumí?

45 komentářů:

  1. U tohoto článku jsem se několikrát nahlas rozesmala! Děkuji!
    Ja už několik let ziju ve Spojených Státech a anglicky mluvím častěji než česky. Vždy když česky ale mluvím tak si dávám veliky pozor, abych nesklouzla ke špatným překladům a i místo slov, které se nyní v Česku běžně používají, použila slova česká. Toto se mi opravdu hnusí- “byla to ta nejlepší dovolená vůbec” a “dej mi vědět asap”
    Zdravím
    Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U toho "vůbec" by mě také zajímalo, jak to je. Protože větu jako tuto vídám v textech s hezkým slohem, tak jsem ji vždy považoval za správnou...
      Asap je strašné. :D Připomíná mně to celebrity, které žily měsíc v USA, a zapomněly česky, a "r" vyslovují americky, jako když mluví strýček z Ameriky v prvorepublikovém filmu. :D

      Vymazat
    2. U toho vůbec mi přijde zvláštní ten slovosled- byla to ta vůbec nejlepší akce a byla to ta nejlepší akcemi vůbec je rozdíl.

      Vymazat
    3. "asap" je pořád lepší, než "stat". A to se, bohužel, určitě také uchytí :D

      Vymazat
  2. Angličtinu mám ráda a jsem ráda za příležitosti, kdy ji mohu použít. Přesto mi anglikanismy v češtině vadí, nejspíš proto, že kazí bohatost češtiny. Například nechápu výraz kardigan. Vždyť v češtině pro tenhle kousek oblečení máme pojmenování - propínací svetr. Že by módní redaktoři byli líní používat dvě slova a místo toho raději psali zkomolené anglické slovo s "k" na začátku?
    Moc hezký článek, děkuji :-) Martina

    OdpovědětVymazat
  3. vyrazy Duffle coat/montgomerak a loafers/strevice vidim poprve 'prelozene' az tady. Myslim, ze lidi kteri pisi odborne temer cemkoli, napr. mode,cerpaji informace predevsim ze zahranicnich zdroju(hlavne tedy eng/us) takze pokud narazi na vyraz, ktery se v cestine nepouziva, nez to slozite opisovat pouziji anglicky nazev. Me to neurazi, naopak nekdy ten cizi nazev zcela jasne definuje ten objekt pricemz u ceskeho ekvivalentu to je sporne...ostatne dej si do google loafers a strevice ...a uvidime jake obrazky na tebe vybafnou...ja to zkusil a vysledek me neprekvapil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výborně, jen jsi tím dokázal, že mám pravdu - lidé jsou nevzdělaní a překladatelé nekompetentní. Češi už neumí česky. Vždyť je hrozně smutné, že ani neumíš pojmenovat to, co máš na sobě. Zrovna mě nenapadá žádný příklad, ale je spousta věcí, které mají nějaký název v češtině, a pro které je výraz v angličtině odvozen od něčeho úplně jiného. Podle tvojí teorie bychom měli motýlovi říkat máslová moucha, protože čerpáš ze zahraničního zdroje, a (nevzdělaní) lidé by motýlovi nemuseli rozumět.
      O tom, kdy cizí výraz přesně definuje onu věc tady píšu, stačí pořádně číst. Ale není to ani duffle coat, pro který čeština výraz má, ani loafers, protože mokasíny jsou něco úplně jiného, a pokud se nepletu, loafer je všeobecný výraz pro nazouvací botu, tedy česky střevíc. A pokud někdo píše o módě, je hodně trapné, že nezná rozdíl mezi botou, polobotkou a střevícem. Nebo mokasíny. Mokasíny jsou takové ty "indiánské" boty, podobné těm, kterým se říká driving shoes. Žena snad nosí loafers? Mám dojem, že střevíce... I když zase to čeština zkonila, a říká tak jen některým botám. Teď mě příklad napadá: V angličtině jsou boots, což jsou česky "boty" (ano, obuv nad kotníky je správně bota, po kotníky polobotka) nebo holínky. Ale holínkám se u náš říká spíše těm gumovým (angl. Wellington boots, wellies), těm koženým se říká kozačky bez ohledu na materiál. Jasno? :)
      Problém je v tom, že angličtina má specifický výraz snad pro každou kravinu. To v češtině zaprvé není, a když nerozeznáš mokasíny od střevíců, nechtěj, aby někdo dokázal pojmenovat kabáty podle střihu. Nebo snad bez Googlu víš, jak vypadá norfolk, chesterfield, či hubertus? A je toho víc - třeba semiš, nubuk, a broušená kůže. Rozdíly u nás nikdo nezná. Takže co? Máme se snížit na omezenost a neznalost ostatních, nebo to pojmenovat správně, a kdo to neví, ať si to najde? A než bude zase někdo hejtovat - klidně to nevěz. Ale neobhajuj nesprávná pojmenování, protože ti to přijde jednodušší. A nechávat tam zkomolený originál mně zavání špatnými překlady levných anglických románů z první republiky. :D

      Vymazat
    2. Nektere Tve argumety nerozporuju, dokonce s nimi souhlasim, ale pripada mi ze si nepochopil jednu věc, jazyk se vyvijel, vyviji a bude vyvijet a lide se budou snazit hovorit a psat tak, aby bylo pro ne navzajem co nejednodussi si porozumet. Diky globalizaci samozrejme prebirame mnoho slov z anglictiny a podle me je to v poradku. Driv to bylo z nemciny. Nektera slova se uchyti a integruji v novem jazyce, nektere ne. Je to prirozeny vyber. Porad lepsi nez na silu vymyslet novotvary, jen aby proboha nebyly prevzate z ciziho jazyka, viz osviceni.

      Typicke pripady, kterymi si prave nedokazal to co si dokazat chtel - duffle coat a loafers. Kdyz reknes strevic zadny cech si pod tim nedokaze predstavit soucasnou panskou obuv, to ti garantuji. Kdyz reknes montgomerak krom priznivcu 2.sv.valky si pod tim nikdo kabat nepredstavi. Tyto 2 vyrazy v soucasnem jazyce nemaji uplatneni, proto pokud BYCH psal o techto predmetech, nema smysl je pouzit protoze bych nedocilil toho aby mi druha strana rozumela a o to jde obvykle pisateli predevsim.

      Vymazat
    3. Přesně tak. Jazyk se vyvíjí. Však o tom několikrát mluvil sám docent Oliva (bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český).
      Bránit se tomu nedá. Ale tím se nesnažím nějak vyvracet Vítkův fakt, že lidé dost často píšou, či mluví jako dobytkové.

      Vymazat
    4. Ano, jazyk se vyvíjí. Ale za vývoj nepovažuji to, že se výstižný český výraz nahradí nejednoznačným či úplně chybným anglickým výrazem.

      Vymazat
    5. Nejvíc mě na tom fascinuje, co dokáží hloupí, nevzdělaní lidé nekompetentní pro svoji práci, kteří svým vlivem způsobí to, že se namísto českého výrazu začne používat jakýsi paskvil.

      Vymazat
  4. Mnohokrát děkuji za krásný a především přínosný článek!

    OdpovědětVymazat
  5. Slová epický a aj organický, presne v tých významoch ako ich kritizujete obsahuje aj slovník českého jazyka. Epický - výpravný (http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=epick%C3%BD&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no). Organický - přirozeně z něčeho vyplývající (http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=organick%C3%BD&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, vždyť to také říkám. :) Problém je v tom, že se to často používá nesprávně, a ne v tomto významu.

      Vymazat
    2. No tak dajte nejaký prípad nesprávneho použitia. Epický sa často používa ako synonymum k obrovský, čo mi nepríde tak ďaleko od toho výpravného. Je to samozrejme prevzaté z angličtiny, kde Webster hovorí: "extending beyond the usual or ordinary especially in size or scope", ale nie je to podľa mňa úplne mimo. Organický sa zas používa v súvislosti s facebookom a zobrazovaním príspevkov, kde sa myslí nereklamné resp. nezaplatené zobrazovanie - tj. prirodzene vyplývajúce z princípu fungovania facebooku. To je presne podľa definície. Ale keď už sme pri tom nesprávnom používaní - vtipné mi príde ako sa používa slovo doslova - aj v jeho pôvodnom význame a zároveň niekedy aj ako presný opak. Napríklad - dnes som si z niečoho doslova sadol na zadok.

      Vymazat
    3. Děkuji, vím, co ta slova znamenají. ;) Myslel jsem to, jak nějaká puberťačka hýká, že nějaký zážitek (třeba nákup trička v Pepcu za padesát korun) byl "epickej", a to, jak někdo jí jen "organický" věci.

      Vymazat
  6. Smutné je, že správně česky neumějí ani překladatelé a navíc jsou líní si neznámá slova najít na internetu. Dlouho jsem se smála u jedné detektivky, v níž inspektorka poobědvala "kus houževnatého lasagne". Ovšem na druhou stranu to bylo spíš k pláči.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje oblíbené je "láhev nějakého bulharského parfémy" (bottle of Bulgari perfume) a jak Miranda jela "k Hamptonovým" (to Hamptons) v Ďábel nosí Pradu. :D
      A "Podej. Mně. Ten. Blábol. Ing. Kozel. A kol.," (‚Pass. Me. The. Fuck. Ing. Buck. Et,') je legendární. :D

      Vymazat
  7. Víťo, kdo chce jiným svítit, musí sám zářit. Důrazně tedy doporučuji zapracovat na interpunkci, po páté chybě jsem je přestal počítat. Záměna pomlčky a spojovníku je další opakovaná chyba, o té pravděpodobně nemáš ani tušení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale ano, mám, a uvozovky mám také chybně, protože editor stránky Blogger.com, ve kterém svůj blog píšu, tyto věci neumí. Stejně jako Facebook nebo cokoli, co píšu z mobilu. Prostě to nejde, nepodporuje to českou interpunkci, a kvůli několika hnidopichům nebudu každé znaménko kopírovat z internetu. ;) A proč to nepíšu ve Wordu a pak nevkládám sem? Protože pak mě zlobí formátování.

      Vymazat
  8. Pěkný článek! Doplnila bych další: "jít do toho" v restauraci při objednávání jídla. "Tak já dneska asi půjdu do tý svíčkový."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O podobným hnusných českých výrazech bych mohl psát články pravidelně, kolik toho je. Mě fascinuje třeba "pojď mi". Dodnes mně nikdo nedokázal vysvětlit, co to znamená, a proč to používá.

      Vymazat
  9. Moc hezký článek, souhlasím s většinou bodů, snad jen kromě přebírání konkrétních názvů produktů, pro které nemá čeština ekvivalent. To se dělo, děje a dít bude. Stejně jako jejich počešťování.Například trench coat znaly už naše babičky jako trenčkot. A výraz "střevíce" je plnokrevný archaismus, používaný jen v písničkách a filmech. Zaručuji vám, že pokud v obchodě s obuví sdělíte, že si hodláte zakoupiti střevíce, budou na vás koukat jako na blázna. Možná i ronit slzy do nosočistopleny. Mimochodem,obrat "nepoužívejte jich" byl zastaralý už za první republiky.

    OdpovědětVymazat
  10. Poslušně hlásím, že jsem slyšel i "epikální". Svatá prostoto...

    OdpovědětVymazat
  11. Jenom upozorňuji, že po válce se u nás výraz "montgomerák" (poněkud nelogicky) používal pro trench coat us army, který se od britského příliš nelišil. Nikoli tedy pro "duffle coat".

    OdpovědětVymazat
  12. Aegument o vývoji jazyka je už takový evergreen. Málokdo si ale uvědomuje, že teď poprvé žijeme v době sociálních sítí a youtube. Že ve zprávách na ČT 1 mluví jako nedovzdělanci by ještě šlo. Mnohem horší vliv na dospívající mají youtubeři. Jejich projev je opravdu příšerný a děti pak vyrůstají v úplně pokřiveném jazykovém prostředí. Sleduji to na užívání zájmena svůj. Na youtube ho neumí používat nikdo a děti do 15 let už netuší, že existuje. Takže ano, jazyk se vyvyjí, ale teď poprvé na základě tuposti a debility pseudohvězd internetu, nikoliv na základě četby knih nebo přirozené konversace.

    OdpovědětVymazat
  13. Není náhodou trench coat česky "baloňák"?:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není to přesné - balon označuje kabát z určité látky, která je odolná vodě a větru, ale trench coat je kabát určitého střihu. Baloňák tedy může být trench coat, ale třeba také mackintosh. ;)

      Vymazat
  14. Když už chceš kázat o češtině, nauč se rozlišovat mezi spojovníkem a pomlčkou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Viz můj komentář výše - v textovém editoru Blogger.com to nejde, stejně jako české uvozovky.

      Vymazat
  15. Rovněž jsem alergický na oslovování prvním pádem, ale prosím, že byste soudce neoslovil "pane soudče", když oslovení "pane soudce" uvádíte jako nesprávné? Pátý pád slova soudce je totožný s pádem prvním, zde uvádím i odkaz na jazykovou příručku zmíněnou v textu: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Soudce#b. Vždy si vybavím zástupce ředitele ze střední školy, který po oslovení "pane zástupče" vyhazoval studenty z kanceláře se slovy, že není žádný tupec.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikdy jsme nepřemýšlel nad tím, jak bych soudce oslovil, respektive vždycky se mně vybaví nějaký hloupý americký seriál s prapodivným dabingem, ve kterém je prý zvykem používat v oblasti soudnictví jakési úsměvné rakousko-uherské tituly jako "státní návladní" či "jeho ctihodnost". Proč tam nedají tituly odpovídající tomu, jak se to dělá u nás?
      Příklad s "tupcem" mě velice pobavil, a mohlo by to být pro všechny dobrou pomůckou, jak si zapamatovat správnou variantu. ;)

      Vymazat
  16. Džentlmen který moralizuje a poučuje národ o tom, jak se vyjadřovat, napíše o těhotné damě- krava ktera má naštěkáno v boudě??? Vyjádřování na úrovni dlaždiče. Je mi z vás zle. A sakem od Blažka z prasete muže na úrovni neuděláte.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Berte to s rezervou. Proč mě všichni berete tak strašně vážné? :D Musíte ovšem uznat, že čeština je krásný a barvitý jazyk, a že tento výraz je kouzelný. Podobné výrazy také slouží k umocnění faktu, že matka je třeba hloupá - třeba když tvrdí, že čeká dítě se svým dítětem (a navíc dcerou), jako se snažím naznačit v tomto případě.

      Vymazat
  17. Hezky clanek.
    Jako jeden z mala pisete spravne e-mail a ne email :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Asi záleží na tom, zda posíláte e-mail nebo něco natíráte emailem. :D

      Vymazat
  18. Dalsi hruza ze spatnych prekladu z americkych serialu je "Uvidime se pozdeji." nebo z e-mailove (ne emailove) komunikace "Nevahejte me kontaktovat.".

    OdpovědětVymazat
  19. https://denikn.cz/50272/dame-si-gnoci-a-smusi-po-jidle-cecea-pucle-jak-dnes-mluvime-ve-finale-zadna-hitparada/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

    OdpovědětVymazat
  20. vyinkasovat, vykomunikovat a další nadbytečné předpony

    OdpovědětVymazat
  21. Jsem zvědavý zda-li používáte výraz z naší krásné češtiny "nosočistoplena", nebo klasický, každému známý "kapesník".
    Jsem velice zvědavý na Vaši odpověď.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak souvisí používání zastaralých výrazů, které se, pokud vím, snad ani neujaly, s pointou mého článku? Já přece nikde nic takového neobhajuji, vizte třetí odstavec. ;)

      Vymazat
  22. Opět, a nejspíše ne naposledy, jsem si přečetl tento Váš skvělý článek. Pokaždé mne zahřeje u srdce, že ještě existují lidé s vytříbeným slohem a distingovaným projevem. Za to děkuji.

    A ačkoliv to — vzhledem k datu vydání článku — již bude nejspíše passé, přesto mám potřebu připsat pár poznámek.

    S refexí většiny poklesků a zlozvyků zde popsaných v plné míře souhlasím a popsal jste to velmi trefně. Ale co se týče třeba oněch jazykově neobratných „memů“, jež jste zmínil, chci dodat to, že jde povětšinou spíše o úmysl. V této komunitě se, myslím, poměrně pohybuji a znám mnoho z tvůrců. A často jde o lidi, kteří mají jazykový projev na úrovni velmi vysoké a memy v češtině berou jako parodii právě oněch nedokonalých, doslovných překladů. Tedy — jedná se o čistou recesi, jazykový humor a s jejich vyjadřováním to začasté nemá nic společného. 😊

    Pak jsou tu ty prokleté anglicismy nebo přímo anglická slova v řeči dnes už nejen mladých lidí. Nebudu se ohánět obligátním, byť z části pravdivým argumentem o vývoji jazyka. Ale přestože se mi tento jev poměrně příčí, mám k němu jisté pochopení. Nebudeme si nic nalhávat, v dnešní době mnoho dětí, ale venkoncem i dospělých třeba z IT oblasti, používá angličtinu denně možná častěji než češtinu. Nelze se tedy divit, že nezřídka užijí anglického výrazu, a to nejen ze zvyku; spíše protože cizojazyčný výraz někdy danou myšlenku vystihuje mnohem lépe než český (a vice versa). A není to přeci pouze záležitost dnešní doby. Především v literatuře lze pozorovat, jak kupříkladu v 19. století byla velmi módní francouzština — a přiznám se, že do mnohých klasiků se nepustím jinak než s francouzským slovníkem. Myslím, že zde by šla hledat jistá paralela, ačkoliv je pravdou, že před dvěma stoletími šlo častěji o citace slavných výroků a obratů v originále, dnes jde najmě o vulgarismy, hlášky ze seriálů s nevelkou kulturní hodnotou a virální tématiku.

    A nakonec spíše dotaz — opravdu nelze přídavná jména „optimální“ a „ideální“ dále stupňovat? Jak zmiňovaná Internetová jazyková příručka (http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=optimální), tak Wikislovník (https://cs.wiktionary.org/wiki/ideální) tvrdí opak. Ale rád se nechám poučit. 😊

    À propos, pokračujte prosím ve svém poněkud zastaralém psaní. Já to třeba zbožňuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. O slovech optimální a ideální se tvrdí, že nejdou stupňovat, protože již ve svém základním tvaru obsahují plnou míru vlastnosti. Pokud je něco optimální nebo ideální, už to lepší být nemůže, pokud je něco aktuální, nemůže to být něco ještě novějšího. Jenže stupňované tvary často vyjadřují větší míru přiblížení se dané vlastnosti - starší člověk se věkem blíží ke starému, není více starý než starý člověk. Stejně tak se může něco blížit optimu, ideálu nebo aktuálnímu stavu a přitom jich nedosahovat. Protože reálný svět má do ideálu daleko, může se něco ze všech možností nejvíce blížit ideálnímu stavu a přitom ho nedosahovat, pak je to nejideálnější, protože se to tomu nejvíc blíží. Na druhou stranu se opravdu některá přídavná jména nestupňují (mrtvý, těhotný), protože ta nepopisují jevy na škále, ale prostou přítomnost určitého jevu, který se nekvantifikuje.

      Vymazat
    2. Pokud se nedá stupňovat mrtvý, nedá se stupňovat ani aktuální, protože aktuální je teď. Pokud je něco a, třeba verze nějakého program aktuálnější, jako že aktuálnější než před týdnem, pak by mohl být někdo mrtvější - tedy v pokročilejším stádiu rozkladu než před týdnem. Zní to idiotsky, ale ÚJČ už povoluje kdejaký bizár, protože to používá hodně lidí. Takže namísto vzdělávání lidu ustupuje.

      Vymazat