Na první přehlídku Saint-Laurent Paris v režii Hediho Slimana všichni netrpělivě čekali. Už v době, kdy navrhoval pro Dior Homme používal na molu velmi hubené modely, tak jsem byl zvědavý, jestli se jeho vkus změnil nebo ne. Když jsem pak uviděl první fotku z přehlídky na podzim a zimu 2013/14 a modela, který mi připomínal vězně z koncentračního tábora, bylo mi jasné, že zašel ještě dál.
Nejen, že se modelům rýsovaly kolenní klouby a ruce připomínaly ruce smrtky, ale také měli propadlé tváře a kruhy pod očima, stejně jako oběti koncentračních táborů.
O přehlídce už jsem se zmiňoval na svojí facebookové stránce, někteří mě kritizovali právě za moje drsné přirovnání, další mi dali za pravdu. Jinde se zase píše o manorexii, mužské anorexii. Anorexie u modelek je celkem obvyklá, ale o anorexii mužů toho moc neslyšíme. Dalším problémem je skutečnost, že tato kolekce je navržena pro dospělé muže a ne pro teenagery, jak by se na první pohled mohlo znát. Ti modelové zkreslují obrázek muže a vnucuje nám představu, že bychom měli chtít vypadat jako neduživí, vytáhlí puberťáci. Znáte někoho dospělého, kdo takto vypadá? A proč někdo hladoví dobrovolně tak, až nakonec vypadá jako někdo, kdo byl v koncentračním táboře týrán hlady a měl zemřít?
Hedi Slimane ale dosáhl toho, co jistě chtěl - o jeho první přehlídce pro Saint-Laurent Paris se všude mluví. Zatím spíše jen o vyzáblých modelech, ale podle mého je kolekce povedená.





















































