V sobotu, respektive v neděli ráno jsem nepřišel domů příliš pozdě (ale pro jistotu jsem si natřel kruhy pod očima hydratačním krémem, protože podle mého spolubydlícího prý vypadám jako kdyby mi někdo vrazil), takže jsem byl schopný konečně se vypravit na slovutný bleší trh v Mauerparku. Ale ještě předtím jsme si s kamarádem dali naprosto úžasnou snídani v Café November. Frühstücksétagère – etažér se sýry, uzeninami, parmskou šunkou, ovocem, pomazánkami, máslem, kuřecím masem s curry… Je to pro dva, ale najedli by se z toho i tři, takže jsme se přežrali jak prasata, jak to bylo dobré.
Mauer v němčině znamená zeď (v tomto případě berlínská). Kdysi tímto parkem totiž procházela hranice mezi Východním a Západním Berlínem. Je to nejznámější trh v Berlíně, takže je tam pořádně plno. Už cestou tam mě otrávil pomalu plynoucí dav a u vchodu už jsem nabyl dojmu, že jsem se připletl ke komparsu nějakého zombie filmu nebo k účastníkům zombie walku – tak pomalu se všichni táhli, pohupovali se a vráželi do sebe (víte přece jak chodí zombie, ne?). Nenávidím, když jde někdo tak pomalu, že tím zdržuje ostatní. Hlavně když stojí uprostřed chodníku/průchodu/ulice/mezi dveřmi. A ještě když si na pomoc přivede malá děcka, která vám šlapou na nohy anebo vám přes ně rovnou přejíždí kočárky… Takže jestli se tam někdy budete chtít vydat, nechoďte hlavním vchodem, ale kousek před ním zahněte do parku a vlezte do prostoru vyhrazeného pro bleší trh jedním z bočních vchodů ;)
Ta tlačenice ale stála za to. Na trhu najdete všechno možné. Porcelán, broušené sklenice, postříbřené nádobí, zavazadla, tašky, mapy, kožichy a různé kožešinové doplňky, oblečení, vojenskou výstroj, boty, gramofony a desky, jízdní kola, ale i nábytek, dřevěné přepravky na víno, nářadí a různé součástky, mince, obrazy – všechno, na co si vzpomenete. Někdo tam dokonce prodával lahve od Lagerfeldovy Coca-Coly za 15 Euro! A mezi tím vším voní stánky s občerstvením.
Strávil jsem tam několik hodin, abych si všechno prohlédl a nakonec jsem si odnesl pár šelakových desek v dokonalém stavu, přesně takové sako jaké už jsem dlouho sháněl a také jsem našel vidličky na ústřice, které zase shání taťka. Váhal jsem nad čajovým servisem pro dvanáct osob (jak pošetilé, že ano, když čaj o páté dnes skoro nikdo nepije a když ano tak chce „pořádný hrnek“) a zkusil jsem pár kožichů, ale žádný mi nepadl, tak snad příště…
Jestli máte rádi staré věci a chystáte se do Berlína, tak se na bleší trh v Mauerparku určitě podívejte. Je otevřen každou neděli po celý rok a opravdu stojí za to! A nezapomeňte si s sebou vzít tašku na nakoupené věci a hodí se i rukavice, protože po chvíli přehrabování se bednou starého porcelánu budou vaše ruce vypadat, jako kdybyste se hrabali v záhonu. A pak si můžete sednout nebo lehnout ve zbývající části parku, kde si Berlíňané dělají pikniky, grilují, nebo se dívají na vystupující umělce...



































































